



Včelařské potřeby a včelařství
Eshop včelařské potřeby nabízí vše pro úspěšný začátek včelaření. Najdete tu kompletní sortiment včelařských potřeb. Přinášíme vám rozsáhlé informace o včelařství. Včelaření už pro vás už nebude žádná tajná věda. Online obchod vám přináší: ochranné včelařské pomůcky, kompletní pracovní pomůcky pro včelaře. Potřeby pro chov matek, práci s medem i včelí kosmetiku a medové produkty.
Nástavkové včelí úly a další potřeby
Nabízíme různé typy včelích nástavkových úlů. V nabídce máme
včelí úly 39x24, Langstroth, Tachováky a Čechoslováky + doplňky k úlům.
Celodřevěné i palubkové, uteplené, nástavkové včelí úly na nejrozšířenější
rámkové míře v ČR. Mateří mřížky a
potřeby pro práci se včelami. Dále tu najdete včelařské potřeby pro práci s voskem a medem. Několik typů rámků a pomůcky k jejich výrobě
jako jsou přířezy a mezistěny. Vybavení na stáčení medu odvíčkování.
Medomety ruční i s elektrickým pohonem a včelí produkty.
Nabídku včelařských potřeb pro vás stále rozšiřujeme, hledáme nové dodavatele a jejich produkty, tak abychom dostáli své pověsti s nejširší nabídkou zboží na českém trhu. Včelařské potřeby z naší nabídky vždy splňují ty nejvyšší požadavky našich zákazníků. Nabízíme vybavení pro včely od levnějších variant až po to nejlepší. Nabízíme výrobky od více než 15ti dodavatelů z celého světa, primárně pak z České republiky, Německa, Itálie, Slovenska ale i dalších.
Význam včelařství je nejen pro včelaře
Náš web byl vytvořeny za účelem propagace včelařství, včelích produktů a
včelařských potřeb. Jsou určeny pro veřejnost i pro profesionální včelaře.
Z celkového užitku
včelařství, až 90%, připadá na zvýšení výnosů hmyzosnubních rostlin.
Včelaření je krásný koníček, nebojte se začít včelařit. S námi to snadno zvládnete. Přinášíme včelařské pro potřeby pro začátečníky a profesionální včelí farmy.
Význam včelařství pro přírodu byl, je a zůstane nenahraditelný. Proto přinášíme moderní včelařské potřeby a praktické informace o včelaření pro každého.
Kromě včelařského vybavení tu bude věnován i dostatečný prostor včelím produktům. Seznámíme se s nejnovějšími poznatky o medu, o způsobech medobraní, ošetřování, uskladnění a distribuce včelích produktů. Poradíme, jak s medem naložit po zakoupení, dozvíte se také něco o falšování medu.
Ke včelím produktům patří také propolis, včelí vosk a mateří kašička. Máme pro vás i mnoho medových receptů jak využit včelích produktů v kuchyni, lidovém léčitelství i kosmetice.
Nenabízíme pouze včelařské potřeby ale i doplňkový sortiment.
Dotace pro včelaře v roce 2027
Dotační podpora včelařství od evropské unie je součástí snah o záchranu
evropských včelstev. Dotační program pro rok 2023 až 2027 běží v plném proudu.
Máte tak možnost nakoupit včelařské potřeby na včelařské
dotace, kde lze získat až 100% pořizovacích nákladů na vybrané zboží.
Jak začít jednoduše včelařit?
Včelaření není těžké a ani do začátku včelaření nepotřebujete nějaké velké investice. Začít včelařit můžete i bez většího kapitálu.
Český svaz včelařů je občanským sdružením, jehož členy jsou
chovatelé včel a příznivci včelařství a má více než 56 tisíc členů. Najdete ho
na webu www.včelařství cz
Toto množství představuje 98 procent všech včelařů v naší republice.
Včelařské potřeby pro profesionály i začátečníky
Přinášíme včelařům kompletní nabídku včelařských potřeb pro profesionály i začínající včelaře. E-shop včelařské potřeby nabízí vše pro začínající i zkušené včelaře. Kompletní včelařské potřeby tu čekají jen na vás. Dodavatelé včelařských potřeb.
Nabízíme včelařské potřeby od společností Lysoň, a Heindrich Holtermann (Německo) a včelí kosmetiku od firmy Pleva z Potštejna.
V posledních letech jsme se také stali jedním z hlavních velkoobchodních dodavatelů včelařských potřeb v této zemi. Můžeme Vám tak nabídnout rozsáhlou nabídku zboží, které je stále skladem.
V našem eshopu si vyberete, cokoli budete pro včelařství potřebujete, protože jak praví přísloví: Žádné včely, žádný med, žádná práce, žádné peníze.
Jarní rotace nástavků a kontrola zásob
První jarní zásah do včelstev výrazně ovlivňuje průběh nadcházející sezony. Vedle uspořádání plodiště přichází na řadu kontrola zásob a podle potřeby také doplnění krmiva. Následující postup popisuje jarní rotaci v sestavě vysokého a nízkého nástavku, podávání těsta i úpravy včelnice zaměřené na snazší manipulaci s úly a omezení fyzické námahy.
Princip jarní rotace nástavků
Jarní rotace spočívá ve vzájemné výměně pozic nástavků. V popsané sestavě se používá vysoký nástavek na rámkovou míru 39 × 24 cm a nízký nástavek na míru 39 × 15 cm. Po zimě se plodové těleso nachází ve spodním vysokém nástavku, zatímco horní nízký nástavek obsahuje zimní zásoby.
Smyslem tohoto uspořádání je přesunout plod do horní, teplejší části úlu. Zdůvodnění postupu vychází z toho, že teplo vytvářené včelstvem stoupá do zásobního nástavku, zatímco spodní část plodiště zůstává vystavena chladu. Včelstvo potom neploduje až ke spodním loučkám a na udržování teploty plodu spotřebovává více energie. Při rotaci se proto vysoký nástavek s plodem přemístí nahoru a nízký zásobní nástavek pod něj.
Proč plod později nevracet do spodního nástavku
U plodiště tvořeného dvěma vysokými nástavky tento způsob vedení nepočítá s pozdější zpětnou rotací, při které by se plod vrátil dolů a prázdný nástavek nad něj. Pokud je plod nahoře, může matka postupně zaklást horní nástavek od kraje ke kraji a podle potřeby přejít do spodního.
Při zpětné rotaci na začátku snůšky hrozí rychlé zanesení horního nástavku medem. Část původního plodiště se tím změní v medník, matka má méně prostoru ke kladení a včelstvo se může snadněji dostat do rojové nálady.
Souvislost mezi zakrmováním a polohou plodu
Některá včelstva mají plod v horním nástavku již po zimě, takže popsané prohození nepotřebují. Vysvětlením uváděným pro tuto situaci je nedostatek volného prostoru nahoře během zakrmování: včely pak ukládají zásoby do spodní části úlu. Stejně je zde vykládáno i příliš časné zakrmování v červenci, kdy horní nástavek ještě zabírá plod.
Jak se na jarním stavu projevilo přemetení na mezistěny
V předchozí sezoně byl ze všech včelstev odebrán veškerý plod pro tvorbu oddělků a včelstva byla přemetena na mezistěny. Výsledkem bylo světlé dílo, ale také odlišné rozložení zásob. Při menší krmné dávce, přibližně 20 kg cukru na včelstvo, skončila většina zásob v horním nástavku a spodní zůstal téměř prázdný.
Popsaný postup zároveň vychází z předpokladu, že si včely zásoby z horního nástavku dolů nepřenesou. Po jarním prohození tak může být spodní zásobní nástavek již poměrně lehký, zatímco horní nástavek s plodem zůstává bez zásob. Při zásahu je proto důležité posoudit nejen jejich množství, ale také polohu vůči plodovému tělesu.
Rychlý zásah bez zbytečného rozebírání včelstva
Ošetření posledních čtyř včelstev na stanovišti probíhalo za jarního počasí, kdy včely intenzivně nosily pyl z lísek. Práce se soustředila na prohození nástavků a zhodnocení zásob, aby otevření úlů netrvalo zbytečně dlouho.
Součástí tohoto zásahu nebylo ometání den od mrtvolek, protože silná včelstva si úlový prostor vyčistí sama. Na další prohlídku bylo odloženo také centrování plodového tělesa. Pokud včely seděly u boční stěny, rámky se tentokrát neposouvaly ke středu. Na větší včelnici by taková práce první jarní zásah výrazně prodloužila.
Odhad zásob podle hmotnosti nástavku
Při zvedání nástavků lze orientačně posoudit množství zásob podle jejich hmotnosti. V popsané sestavě se u plného nízkého nástavku na rámkovou míru 39 × 15 cm počítá s hmotností kolem 10 kg. Pokud nástavek vážil přibližně 5 až 6 kg nebo více, další krmivo se nepřidávalo.
Z kontrolované čtveřice dostalo těsto pouze nejlehčí včelstvo, které mělo zásoby na minimu. Nešlo o plošné krmení všech úlů, ale o doplnění krmiva tam, kde byla jeho rezerva nejmenší.

Těsto jako pojistka při návratu mrazů
K doplnění krmiva bylo použito medocukrové těsto Apikand od výrobce Lyson. Účelem nebylo podněcování, ale pojistka proti vyhladovění. Pokud by po teplých dnech následovalo například desetidenní období mrazů, včely u plodu by se nemusely dostat k zásobám ve spodním nástavku.
Z těsta se odřízne pruh a položí přímo na horní loučky rámků pod vysoké víko. Krycí fólie, používaná místo strůpku, se v tomto případě nevrací dovnitř úlu. Položí se na střechu, kde slouží jako jednoduché označení včelstva, které dostalo těsto.
Vlhkost srážející se uvnitř úlu při plodování pomáhá udržovat těsto vláčné a omezuje jeho vysychání.
Nedostatek zásob se může projevit zvýšenou bodavostí
I běžně mírná včelstva mohou při nedostatku zásob reagovat podrážděně. V popsané zkušenosti se zvýšená bodavost objevuje zejména ve dvou situacích: při opožděném rozšíření, kdy jsou včely natěsnané a chybí jim prostor k činnosti, a na jaře, pokud nemají větší rezervu zásob a zůstávají téměř „na suchu“. Při práci s takovým včelstvem je vhodné nasadit si včelařskou kuklu.
Přesun úlů a lepší přístup autem
Jarní příprava se netýká pouze včelstev. Úpravy rozmístění úlů a stojanů mohou podstatně usnadnit práci během celé sezony. Kmenová včelstva, která původně stála v řadě pod ořešákem, byla na nová místa přemístěna již v lednu. Při jarních proletech se zorientovala na nových pozicích a na původní stanoviště se nevracela.
Hlavním cílem reorganizace je vytvořit průjezd pro automobil až do zadní části pozemku. Těžké plemenáče a nástavky tak nebude nutné přenášet desítky metrů v rukou. Nové uspořádání stojanů má především zkrátit manipulační vzdálenosti a snížit fyzickou náročnost obsluhy včelnice.
Štěrkové cesty a uspořádání stojanů proti zvěři
Mezi stojany vznikla štěrková cesta, která omezuje klouzání při chůzi po dešti. Součástí úprav bylo také hustší přesazení levandulí. Dalším plánem je propojit řady stojanů do uzavřeného okruhu s průchody přibližně po každých 20 úlech.
Takové rozmístění se na stanovišti již osvědčilo jako přirozená překážka pro srnčí zvěř. Ta dříve na pozemku poškozovala netkanou textilii a okusovala levandule.
Zúžení česen u slabších včelstev
Za teplých jarních dnů, kdy teplota vystoupá i k 18 °C, mohou být slabší včelstva ohrožena loupeží. Zatímco u silných včelstev zůstávají česna otevřená naplno, u slabších se vstup omezuje česnovou vložkou na průchod jedné až dvou včel.
Sezona 2026 s důrazem na produkci medu
Po sezoně zaměřené na rozsáhlou tvorbu oddělků se hlavní pozornost přesouvá k produkci medu, po kterém je velká poptávka. Tvorba oddělků má zůstat omezená na nejvýše jeden až dva z každého včelstva, a to až ve vhodnou dobu.
Cílem je ponechat včelstvům prostor k dosažení plné síly, aby mohla dobře využít snůšku. Tomuto zaměření odpovídá jarní uspořádání nástavků, kontrola dostupnosti zásob i reorganizace včelnice pro jednodušší práci v průběhu sezony.
Inspirováno videem z kanálu Včelařství u Raula
Podzimní fumigace Varidolem a kontrola spadu kleštíka
Podzimní ošetření proti kleštíkovi včelímu (Varroa destructor) patří k důležitým součástem péče o včelstva před zimou. Praktická ukázka ze stanoviště v Brně přibližuje přípravu úlů, fumigaci přípravkem Varidol i následné sledování spadu roztočů po prvním listopadovém ošetření.
Jde o popis konkrétního postupu ze včelařské praxe, nikoli o jediný způsob aplikace. Vedle vložení doutnajícího fumigačního pásku do podmetu se používají také aplikátory, které přivádějí léčebný kouř do úlu očkem.
Příprava úlu před fumigací
Před aplikací se kontroluje uzavření úlu, aby z něj kouř předčasně neunikal. V popsané ukázce je podložka na dně úlu pečlivě utěsněna, česno uzavřeno hadrem a všechna očka zůstávají zavřená.
Tato příprava omezuje únik kouře i jeho odvětrávání včelami. Po vložení pásku tak účinná látka zůstává uvnitř úlu po stanovenou dobu působení.
Příprava fumigačního pásku a léčiva
V ukázce se pracuje s fumigačním páskem položeným naplocho nebo přeloženým do tvaru malé stříšky. Přeložení má usnadnit jeho prohoření a omezit zhasínání. Při umístění je však důležité, aby doutnající pásek nebyl v kontaktu s mělí, uhynulými včelami ani jiným hořlavým materiálem na podložce.
Před nakapáním přípravku se lahvička krátce zahřeje v dlani. Tekutina poté lépe odkapává a manipulace s ní je snazší. V zachyceném ošetření byly použity tři kapky Varidolu; tento údaj popisuje konkrétní aplikaci a nelze jej převzít jako univerzální dávku pro každé včelstvo.
Pásek se následně zapaluje. V popsané ukázce je zapálen na více místech kvůli sklonu k nerovnoměrnému hoření a zhasínání. Do úlu se vkládá teprve tehdy, když již nehoří plamenem, ale pouze doutná.

Načasování ošetření a doba uzavření úlu
Podvečerní termín byl zvolen proto, že včely již zůstávají v úlech a méně vylétávají. Vedle denní doby je ovšem podstatná také venkovní teplota: fumigace Varidolem má probíhat při teplotě nad 10 °C.
Doutnající pásek se v popsaném postupu zasune na podložce do podmetu a úl se ihned utěsní. Přestože samotný pásek vydoutná přibližně během dvou až tří minut, úl zůstává uzavřený 30 až 40 minut. Během této přestávky je možné věnovat se další práci na stanovišti.
Podzimní stav podmetu a práce s podložkami
Při manipulaci s podložkami jsou v podmetu vidět také uhynulé včely. V této ukázce je jejich přítomnost spojována s prvními mrazivými rány a přirozeným úhynem starších letních včel.
Celkové čištění podložek je v popsaném postupu odloženo až na dobu po ošetření a kontrole spadu. To je však potřeba odlišit od přípravy místa pro fumigační pásek, které musí zůstat bez hořlavých nečistot.
Otevření česen a kontrola dohoření pásku
Po uplynutí 30 až 40 minut se z česen odstraní uzavírací hadry. Součástí kontroly je ověření, zda fumigační pásek celý vydoutnal. Popsaná ukázka při jeho nedohoření počítá s opětovným zapálením.
Následuje první prohlídka podložek. Za šera je nutné si přisvítit, v tomto případě pomocí blesku. Roztoči jsou dobře patrní zejména na světlém povrchu, zatímco tmavá podložka jejich rozeznávání a počítání ztěžuje.

Co ukáže první spad po fumigaci
Roztoči nalezení přibližně půl hodiny po aplikaci poskytují první orientační informaci o průběhu ošetření. Takto časná kontrola ale ještě neukazuje celkový spad a sama o sobě nepotvrzuje nízké napadení včelstva.
Po zběžném spočítání proto podložky zůstávají přibližně týden v podmetu, aby zachytily i další postupně padající roztoče. Před vrácením se nečistí, takže je možné sledovat navazující spad.
Podložky jsou oproti poloze při fumigaci vloženy obráceně. U použitých úlů tím zůstává prostor pro proudění vzduchu a včelstva vnímají venkovní chlad, což je záměrem popsaného předzimního uspořádání.
Výsledky u kmenových včelstev
U prvního kontrolovaného kmenového včelstva bylo na tmavé podložce nalezeno přibližně do 30 roztočů. Druhý úl vykazoval o něco vyšší spad, stále však šlo o jednotlivé kusy. Na podložce se nacházela také jedna uhynulá včela.
Další silné kmenové včelstvo, které v minulosti trpělo výrazným napadením kleštíkem, mělo při první prohlídce přibližně 10 spadlých roztočů. Ve srovnání s dřívějšími zkušenostmi ze stejného stanoviště šlo o příznivý první výsledek.
Výsledky u srpnových oddělků
U oddělků vytvořených v srpnu byly bezprostřední spady ještě nižší. Na světlých podložkách se roztoči dobře počítali: u jednoho oddělku byly nalezeny pouze jeden až dva kusy, u dalších přibližně pět až sedm.
První prohlídka tedy zachytila rozdíly mezi jednotlivými včelstvy, na celém sledovaném stanovišti však převažovaly nízké počty. Jejich další vývoj měl ukázat následující týden sledování.

Souvislost s předchozím ošetřováním a okolím stanoviště
V minulých letech bývaly na tomto brněnském stanovišti zaznamenávány podstatně vyšší spady. Již půl hodiny po fumigaci ležely na podložkách stovky až tisíce roztočů. Takové nálezy byly vnímány jako známka vážného problému a potřeby dalšího zásahu.
Příznivější výsledek v popsaném roce je spojován s předchozí péčí o včelstva. Listopadové aplikaci Varidolu předcházelo letní ošetření kyselinou a následné přeléčení přípravkem VarroMed. Těmto zásahům je přisuzován významný podíl na omezení populace kleštíka.
Další uváděnou souvislostí je zánik blízkého zanedbávaného stanoviště, které bylo považováno za zdroj opakované reinvaze roztočů. Tamní včelstva zanikla před dvěma lety a od té doby je v lokalitě pozorován nižší tlak parazita.
Další sledování před zimou
Nízký bezprostřední spad po první listopadové fumigaci přinesl příznivý první dojem a optimističtější výhled na přezimování. Navazujícím krokem však zůstává kontrola podložek během přibližně jednoho týdne.
V popsaném postupu by nález desítek až stovek roztočů vedl k úvaze o třetí fumigaci. Samotný počet zjištěný po prvních 30 až 40 minutách ale k takovému rozhodnutí nestačí. První prohlídka a následné sledování spadu proto představují dvě odlišné části kontroly po ošetření.
Inspirováno videem z kanálu všichni Pečinkovi
Podzimní péče o včelstva po silné varroáze
Silné napadení kleštíkem včelím a související virózy mohou na konci léta výrazně změnit stav včelstev i jejich vyhlídky na přezimování. Podzimní kontrola se pak netýká pouze počtu roztočů na podložce, ale také síly včelstva, kvality plodu, stavu matky a množství zásob. Následující případy zachycují průběh péče o několik zasažených včelstev, jejich rozdílné reakce na ošetření kyselinou mravenčí a šťavelovou i konkrétní zásahy před zimou.
Popisovaná sezóna byla náročná nejen z hlediska varroázy, ale také kvůli loupeživosti a rozvoji virových onemocnění. Zatímco některá včelstva po zásahu zůstala oslabená, ale životaschopná, jiná se již nepodařilo zachránit. Výrazné rozdíly se objevily zejména mezi včelstvy ošetřenými včas a těmi, u nichž byl zásah mírnější nebo odložený.
Včelstvo po třech ošetřeních kyselinou mravenčí
Hlavním sledovaným případem je včelstvo, které dříve vykazovalo extrémní spad roztočů Varroa destructor. Jeho stav si vyžádal trojí ošetření kyselinou mravenčí, dále označovanou jako KM. Přibližně měsíc před následnou podzimní prohlídkou proběhla také výměna matky.
Při kontrole podložky byli nalezeni pouze tři roztoči. V porovnání s předchozím mimořádným spadem byl tento nález hodnocen jako velmi dobrý výsledek. Včelstvo však po prodělaném zatížení a léčebných zásazích zůstalo slabší, takže jeho další stav bylo možné posuzovat také podle obsednutí plástů, plodování a vzhledu nově se líhnoucích včel.

Osm vysokých plástů a zásoby v nízkém nástavku
Oslabené včelstvo bylo staženo na osm vysokých plástů. Pod nimi zůstal nízký nástavek se zásobami, které si včely postupně přenášely vzhůru. Toto uspořádání odpovídalo jeho aktuální síle po úbytku části populace.
Přesouvání zásob ze spodního nástavku mělo zároveň mírný podněcující účinek. Včely tak využívaly potravu uloženou pod hlavním prostorem a přemisťovaly ji do horní části úlu. Vedle nízkého zjištěného spadu patřila tato aktivita k popsanému obrazu včelstva při kontrole na konci září.
Nová matka a překvapivě pěkné plodování
Ve včelstvu působila letošní speciální matka z chovné, v podkladu označené jako „stopové“, linie. Při prohlídce se na plástech nacházelo přibližně 10 až 12 dm² otevřeného i zavíčkovaného plodu. Na konec září šlo v rámci sledované včelnice o nadprůměrně pěkný stav.
Rozdíl byl patrný zejména ve srovnání se zdravými včelstvy v okolí, která již v té době plodování téměř ukončila. U tohoto dříve silně zasaženého včelstva tedy po výměně matky a ošetření pokračovala obnova populace. Důležitou součástí pozorování přitom nebyla jen plocha plodu, ale také stav včel, které se z něj líhly.
Vitální mladé včely, přínos pylu a doplnění krmení
Čerstvě vylíhlé včely působily vitálně a nebyly na nich patrné známky poškození. Včelstvo zároveň aktivně přinášelo pyl z netýkavky a břečťanu. Přes předchozí výrazné oslabení tak při kontrole vykazovalo běžnou pracovní aktivitu i pokračující plodování.
Dalším plánovaným krokem bylo přibližně za týden podat ještě jednu dávku krmení. Jejím účelem bylo doplnit zásoby do buněk, které se uvolní po vylíhnutí zbývajícího plodu. Krmení tedy mělo navázat na aktuální vývoj plodového tělesa a využít postupně uvolňovaný prostor na plástech.
Šance tohoto konkrétního včelstva na úspěšné přezimování byla odhadnuta na 80 %. Šlo o odhad vycházející z jeho tehdejšího stavu: nízkého zjištěného spadu, pěkného plodu, vitality mladých včel a fungující nové matky.
Včasný a opožděný zásah měly rozdílný průběh
U dalších včelstev se ukázaly podstatně odlišné výsledky. V jednom případě byl použit razantní zásah se silným odparem 85% kyseliny mravenčí v odpařovači. Podle popsaného průběhu následovalo zastavení množení roztočů i dalšího rozvoje pozorovaných projevů viróz, byť za cenu dočasného oslabení včelstva. Před zimou toto včelstvo v systému Dadant hustě obsedalo šest uliček a nadále mělo šanci přežít.
Méně příznivě dopadla včelstva, u nichž bylo ošetření provedeno příliš mírně nebo přibližně o čtrnáct dní později. K odkladu došlo kvůli dalšímu sledování vývoje jejich stavu. Následný kolaps se projevoval různě: někde zůstala jen hrstka včel, jinde osazenstvo zesláblo na tři uličky a v některých úlech zůstalo velké množství nedolíhnutého plodu.

Srovnání pozorovaných výsledků ošetření
Následující přehled shrnuje průběh jednotlivých popsaných případů. Zachycuje nejen použitou kyselinu, ale také načasování zásahu a stav včelstev před zimou.
| Ošetření a jeho načasování | Pozorovaný průběh | Stav včelstva před zimou |
| Včasné a razantní ošetření kyselinou mravenčí | Silný odpar 85% KM v odpařovači byl v popsaném případě spojen se zastavením množení roztočů a dalšího rozvoje projevů viróz. Včelstvo přitom dočasně zesláblo. | Husté obsednutí šesti uliček v systému Dadant a zachovaná šance na přezimování. |
| Příliš mírné nebo přibližně o čtrnáct dní opožděné ošetření kyselinou mravenčí | Zhoršování stavu pokračovalo až ke kolapsu. | Pouhá hrstka včel, zeslábnutí na tři uličky nebo velké množství nedolíhnutého plodu. |
| Pásky s kyselinou šťavelovou ponechané po dobu jednoho měsíce | Roztoči průběžně padali, ale na plodu přetrvávaly projevy rozvinuté virózy, včetně mezerovitosti a včel se zakrnělými sosáčky. | Stav byl hodnocen tak, že bez následného zásahu kyselinou mravenčí by včelstva do zimy nepřežila. |
Pásky s kyselinou šťavelovou a přetrvávající poškození plodu
Samostatnou zkušenost představovala včelstva ošetřovaná po dobu jednoho měsíce pásky s kyselinou šťavelovou. Po celou dobu docházelo k průběžnému spadu roztočů, stav plodu se však nevyvíjel příznivě. Plod zůstával mezerovitý a objevovaly se včely se zakrnělými sosáčky.
V těchto případech tedy samotné průběžné srážení roztočů neprovázelo zastavení již rozvinutých projevů virového onemocnění. Následovalo další ošetření kyselinou mravenčí. Podle hodnocení popsaného stavu by bez tohoto navazujícího zásahu postižená včelstva do zimy nepřežila.
Pozdní rozplodování jako „polibek smrti“
Pozdní plodování může mít u silně poškozených včelstev i zcela jiný průběh než u hlavního sledovaného případu. Popsaný jev označovaný jako „polibek smrti“ začíná úbytkem dělnic v důsledku viróz. Matka se následně znovu intenzivněji rozklade, jako by včelstvo dohánělo ztracenou populaci.
Oslabené osazenstvo však již nedokáže takový plod dostatečně zahřívat a kvalitně krmit. Z pozdního plodu se pak líhnou krátkověké včely, které nejsou schopné přečkat zimu. Rozšíření plodové plochy tak v tomto popsaném průběhu neznamená skutečné zotavení, ale doprovází další slábnutí včelstva.
Spojení bezplodého včelstva se záložním oddělkem
Jedno ze včelstev, které přežilo razantní ošetření kyselinou mravenčí, následně prošlo tichou výměnou matky. Nová matka se však ani na konci září nerozkladla. Včelstvo zůstávalo bez plodu, přestože obsedalo šest uliček.
Řešením bylo odstranění nekladoucí matky zamáčknutím a rozhodnutí připojit k bezplodému včelstvu slabší oplozovací oddělek. Ten obsedal tři uličky a měl mladou, pěkně kladoucí matku. Plánované spojení tak využívalo záložní oddělek k doplnění funkční matky do včelstva, které si po ošetření ještě zachovalo podstatnou část osazenstva.
Záchrana matky ze zkolabovaného včelstva
Jiný postup se týkal včelstva, které zkolabovalo po opožděném ošetření. Z tohoto včelstva byla odebrána loňská matka a přenesena do osiřelce. Před jejím vložením byly v přijímajícím včelstvu vylámány náhradní matečníky.
Přidání bylo úspěšné. Matka se v novém včelstvu ujala a ihned začala klást pěkná kola plodu. Přestože původní včelstvo již nebylo možné zachránit, jeho matka se v jiném osazenstvu znovu dobře uplatnila.

Virové infekce a přenos prostřednictvím matky
S přesunem matek ze silně zasažených včelstev souvisí také otázka přenosu virů. K nákaze matky nemusí nutně dojít přímo při páření s virotickým trubcem. Pokud je však sama infikovaná, může klást infikovaná vajíčka. V popsaných zkušenostech včely takovou matku často rozpoznají a pokoušejí se ji vyměnit.
Současně je uvedena zkušenost, že matky odebrané ze včelstev kolabujících na varroázu bývaly ve většině případů v pořádku a v novém včelstvu fungovaly bez problémů. Úspěšné přijetí loňské matky do osiřelce a její následné pěkné kladení představují jeden z takových případů.
Zimní pokap kyselinou šťavelovou jako příprava na další sezónu
Závěrečným krokem popsané péče je zimní pokap kyselinou šťavelovou v bezplodém období. V sezóně s vysokým tlakem kleštíka a souvisejících viróz je jeho cílem snížit zbytkovou populaci roztočů na co nejnižší úroveň ještě před jarním rozvojem.
Tento zásah je v uvedeném postupu chápán jako důležitá součást přípravy na následující rok. Záměrem je vstoupit do nové sezóny s minimálním zatížením kleštíkem a vytvořit předpoklady k tomu, aby další chemické zásahy během příštího roku nebyly potřebné.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Pozdní výměna včelí matky s rezervou v mezioddělku
Výměnu matky na přelomu srpna a září lze v nízkonástavkovém provozu řešit kombinací oplozovacího mezioddělku a zralého matečníku. Nad kmenovým včelstvem zůstává připravena mladá rozkladená matka jako záloha, zatímco spodní včelstvo dostane příležitost přijmout matku z přidaného matečníku. Následující postup zachycuje konkrétní pozdní výměnu u silného včelstva, které dobře prospívalo, ale nevyhovovalo svým chováním.
Proč vyměnit matku i u výnosného včelstva
Včelstvo vzniklo z původně šestirámkového oddělku, který se během sezóny vyrojil. Stará matka při rojení spadla před česno, kde byla odchycena. Roj se následně podařilo usadit do nástavku bez složitých náběhů. V dalším průběhu sezóny včelstvo zesílilo, vystavělo tři nástavky a přineslo přibližně 22 kg medu.
Dobrý rozvoj ani medný výnos však nevyvážily jeho bodavost. Při prohlídkách byly včely neklidné, útočily na obličej a zvlášť nepříjemná byla práce s čelovkou. K výměně proto byla určena původní modře značená matka generace F2, pravděpodobně pocházející z tiché výměny.
Dalším důvodem byla snaha neponechat tuto linii do následujícího jara. Její trubci by mohli při páření matek nepříznivě ovlivňovat mírnost dalších včelstev na testovacím stanovišti.
Mezioddělek jako základ připravené výměny
Původní záměr vycházel z dočasného chovu dvou matek v jedné úlové sestavě, každé v oddělené části. Už 27. července byl nad kmenovým včelstvem založen mezioddělek oddělený mezidnem. Do horního nástavku byly převěšeny dva plodové plásty a přidán zralý matečník linie Meda.
Takové uspořádání šetří prostor i vybavení. Pro oplozovací oddělek není potřeba další samostatné místo ani kompletní úlová sestava. Dobře zapadá zejména do nízkonástavkového včelaření v systémech Langstroth, Optimal nebo na rámkové míře 39 × 17 cm.
Strůpková fólie usnadňuje manipulaci i krmení
Pod mezidnem byla vložena strůpková fólie, která bránila prostavění prostoru mezi nástavky. Horní nástavek s mezioddělkem tak bylo možné snadno sejmout nebo posunout, aniž by manipulaci komplikovalo propojení včelím dílem.
Fólie zároveň usnadňovala přístup k rámkovému krmítku ve spodním včelstvu. Při doplňování roztoku stačilo horní nástavek mírně posunout dopředu, odhrnout fólii a nalít krmivo do krmítka.

Změna plánu při večerní prohlídce
Při samotném zásahu se původní plán změnil. Předpověď slibovala příznivé počasí a v líhni zbývalo posledních pět matečníků. Místo okamžitého zrušení horního oddělku a využití jeho matky proto dostala přednost další možnost: odebrat starou matku ze spodního včelstva, vložit do něj zralý matečník a horní mezioddělek zatím ponechat jako rezervu.
Odstavení horního nástavku a vyhledání staré matky
Nejprve byl sejmut horní nástavek s oplozovacím mezioddělkem a odložen stranou. Díky fólii pod mezidnem proběhlo oddělení bez potíží a spodní plodiště bylo volně přístupné.
Ze spodního včelstva byly odstraněny vyčerpané, včelami rozkousané pásky s kyselinou šťavelovou, vložené 8. srpna. Následovala prohlídka plodových plástů, při níž se podařilo rychle najít modře značenou matku.
Matka stále dobře kladla a plodové těleso bylo celistvé. Přesto byla odchycena a vyřazena, protože důvodem výměny nebyl nedostatečný výkon, ale nežádoucí chování včelstva.
Vložení zralého matečníku do spodního včelstva
Po odebrání původní matky byl mezi rámky osiřelého spodního včelstva vložen zralý matečník. Byl vybrán v takové fázi vývoje, aby se z něj nová matka měla vylíhnout během následující noci.
Spodní včelstvo tak dostalo možnost pokračovat s novou matkou z matečníku. Rozkladená matka v horním mezioddělku přitom zůstala zachována pro případ, že by se pozdní oplození mladé matky nezdařilo.
Kontrola rozkladené matky v mezioddělku
Po vrácení horního nástavku na úlovou sestavu následovala kontrola mezioddělku. Mladá matka linie Meda už úspěšně kladla a na středových plástech se začínala líhnout první generace jejích dělnic. S jejich postupným přibýváním se očekávalo také zklidnění včelstva.
Při této prohlídce byly i z horního mezioddělku odstraněny staré pásky s kyselinou šťavelovou.
Kontrola výsledku ve druhé polovině září
Další rozhodnutí bylo ponecháno na druhou polovinu září, přibližně na 20. září. Při kontrole se mělo ověřit, zda se mladá matka ve spodním včelstvu vrátila ze snubního proletu a začala klást. Podle výsledku přicházely v úvahu dva způsoby dokončení výměny.
Pokud se matka ve spodním včelstvu rozklade
Při úspěšném oplození a rozkladení spodní matky lze rozkladenou matku Meda z horního mezioddělku odebrat a využít k jiné pozdní výměně. Zbývající osiřelý mezioddělek se poté spojí se spodním včelstvem.

Pokud se mladá matka ze snubního proletu nevrátí
Při neúspěchu zůstává přímo nad spodním včelstvem připravena záložní rozkladená matka. Obě jednotky se spojí s touto matkou, takže spodní včelstvo nemusí zůstat na zimu osiřelé. Právě zachování funkčního mezioddělku tvoří pojistku celého postupu.
Orientace očka ovlivňuje návrat matek
Důležitou provozní zkušeností je poloha otevřeného očka horního mezioddělku vůči hlavnímu česnu. Pokud oba vstupy směřovaly dopředu, na stejnou stranu úlu, docházelo v popsaném provozu k vyšším ztrátám matek při snubních proletech. Úspěšnost se pohybovala přibližně kolem 60–70 %, v horších letech pouze kolem 30 %.
Výrazně spolehlivější výsledky přinášelo otočení nástavku s mezioddělkem tak, aby jeho otevřené očko směřovalo dozadu, tedy na opačnou stranu než hlavní česno spodního včelstva.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Tichá výměna matek: soužití dvou matek a rizika
Tichá výměna nemusí znamenat okamžitý konec původní matky. V jednom včelstvu mohou po určitou dobu působit stará i mladá matka současně. Následující praktický příklad ukazuje jejich soužití v úlu rozděleném mateří mřížkou, rozdíly v kvalitě plodování i důvody, proč může být dokončení tiché výměny na konci srpna problematické.
Od smetence ke dvěma plodovým tělesům
Přibližně dva měsíce před popisovanou prohlídkou byl vytvořen smetenec s kvalitní plemennou matkou linie Anatolika. V původním kmenovém včelstvu se ji včely pokoušely vyměnit tichou výměnou, přestože výborně kladla.
Po usazení se smetenec velmi dobře rozvinul a vystavěl dva nástavky. Podrobnější kontrola však odhalila vylíhlé matečníky z tiché výměny a dvě oddělená centra plodování. Takové uspořádání naznačovalo, že ve včelstvu současně kladou dvě matky.
Původní plemenná matka měla ještě posloužit k nalarvení série pro vlastní chov. Bylo proto potřeba spolehlivě rozlišit její plod od plodu mladé dcery F1, aby larvičky pro odchov pocházely skutečně od vybrané plemenné matky.
Rozdělení včelstva mateří mřížkou
Obě matky byly odděleny mateří mřížkou. Mladá, nově oplozená matka zůstala ve spodním nástavku, zatímco stará plemenná matka byla ponechána v horním. Z jejího plodu se následně podařilo odchovat požadovanou sérii matek.
Toto uspořádání zároveň umožnilo sledovat, jak si dvě oddělená plodová tělesa v jednom úlu rozdělí zásoby při dokrmování z horního rámkového krmítka.
Po více než měsíci přišel čas mateří mřížku odstranit. Záměrem bylo umožnit před zimou přirozený přesun plodování do spodního nástavku a ponechat horní nástavek jako zásobní prostor.
Mladá matka dole, kvalitní plod staré matky nahoře
Ve spodním nástavku se včely soustředily na pěti rámcích. Mladá neznačená matka byla přítomná a kladla, její plodové plochy však byly výrazně mezerovité a málo souvislé. Nabízela se možnost, že oplození neproběhlo zcela dobře, případně že včely věnovaly větší péči plodu v horním nástavku.
Stará plemenná matka naproti tomu vytvářela velmi ucelené plodové plochy. Uprostřed se nacházel nejstarší zavíčkovaný plod a směrem k okrajům navazovala mladší stadia až po čerstvá vajíčka. Přestože se ji včely již dvakrát pokusily vyměnit, její plodování při této prohlídce působilo podstatně lépe než plodování mladé matky.
Při současné přítomnosti mladé matky ve spodním nástavku navíc ustala další snaha včel o výměnu staré matky. Obě tak mohly dál působit v jednom včelstvu, každá ve své části úlu.
Odstranění mřížky a příprava uspořádání na zimu
Při prohlídce byla mateří mřížka odebrána a plodové plásty ve spodním nástavku soustředěny do středu. Rozhodnutí, kterou matku si včelstvo ponechá do jara, zůstalo na včelách.
Předpokladem bylo, že další doplňování zásob postupně omezí prostor pro kladení v horním nástavku a přiměje starou matku přesunout se níže. Další vývoj měl ukázat, zda se mladá matka kvalitou plodování staré matce vyrovná.
Proč jsou tiché výměny na konci srpna rizikové
Při pozdně letní výměně nebo ztrátě matky hraje zásadní roli čas. Od vajíčka do rozkladení nové matky uplynou za příznivých podmínek přibližně tři až čtyři týdny. Samotný vývoj matky od vajíčka trvá přibližně 16 dní, po vylíhnutí následuje zhruba 7 až 10 dní do oplození a další 2 až 3 dny do začátku kladení.
Od nakladení vajíčka pak trvá dalších 21 dní, než se vylíhne dělnice. Pokud tento proces začíná až na konci srpna, hrozí, že včelstvo nestihne vychovat dostatečně početnou zimní generaci.
Za pěkného počasí se matky mohou oplodnit ještě v polovině září. Příznivější podmínky mohou být například u včel linie Buckfast, které trubce nevyhánějí tak razantně jako kraňka, nebo tam, kde jsou udržována osiřelá včelstva s trubci. Ani tehdy však nezaniká vysoké riziko, že se pozdní matka neoplodní a stane se trubcokladnou.

Význam termínu a důvodu tiché výměny
Tiché výměny probíhající přibližně v polovině letních prázdnin bývají z hlediska načasování příznivé. Jinak je tomu u velmi časných výměn, například v květnu. Ty mohou souviset s virovým postižením matky a snaha o výměnu se potom může opakovat i u její dcery.
Důvodem k výměně ovšem nemusí být špatné kladení. Včely mohou reagovat také na drobný tělesný defekt, například poškozenou nožičku. Taková matka přitom může být po fyziologické stránce schopná kvalitně klást ještě další dva roky. Popsané soužití dvou matek ukazuje právě situaci, kdy původní matka navzdory opakované snaze včel o její výměnu stále vytvářela velmi kvalitní plodové plochy.
Chybějící plod nemusí znamenat bezmatečnost
Zvláštní pozornost si zaslouží včelstvo, ve kterém na konci léta není plod ani původní matka, ale přitom se nechová osiřele. V takovém úlu může být s velkou pravděpodobností mladá, dosud nerozkladená panuška z tiché výměny.
Přidání koupené nebo vlastní odchované matky bez ověření tohoto stavu může skončit jejím okamžitým usmrcením. Pokud není stav včelstva jasný, je namístě provést plodovou zkoušku.
Vyhledání panušky pomocí mateří mřížky
Pro situaci, kdy ve včelstvu nejsou vajíčka, včely nejeví známky osiřelosti a mladou matku se nedaří najít na plástech, je popsán postup s využitím mateří mřížky. Všechny včely se ometou, na dno se položí mateří mřížka a nástavky se vrátí na místo. Včely se poté nechají naběhnout přes mřížku.
Smyslem tohoto postupu je zachytit panušku pod mřížkou, odkud ji lze odebrat. Teprve po odstranění přítomné mladé matky následuje přidání nové, již rozkladené matky.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Prohlídka týden po ošetření kyselinou mravenčí
Jak vypadá včelstvo přibližně týden po ošetření houbičkovou metodou s 65% kyselinou mravenčí? Kontrola v tomto případě odhalila mimořádně vysoký spad kleštíka včelího (Varroa destructor), ale zároveň klidné včely, nové pylové zásoby a matku, která dál intenzivně klade. Prohlídka přinesla také řadu praktických postřehů k odparu kyseliny, stavu plodu a volbě zásahu u silně napadeného včelstva.
Na podložce přibyly tisíce roztočů
Po aplikaci kyseliny mravenčí začali roztoči padat ve velkém množství. Dva dny po vložení houbičky byla podložka vyčištěna a opatřena novými ubrousky, aby bylo možné přehledně sledovat další spad. Nejvíce roztočů se soustředilo pod místy s nejrozsáhlejšími plodovými plochami.
Vedle tmavých dospělých roztočů se na podložce objevilo i množství světlých, nedospělých jedinců. V popisovaném hodnocení je tento nález považován za jasný důkaz působení kyseliny mravenčí přes víčka plodových buněk a současně za projev výrazného povzbuzení čisticího pudu. Včely otevírají poškozené buňky a odstraňují napadený plod.
Po dalších čtyřech dnech bez čištění byla podložka posetá tisíci uhynulých roztočů. Jejich původ však ze samotného spadu určit nelze. Mohli se namnožit přímo ve včelstvu, včely je mohly přinést při loupežích z okolních úlů nebo se mohly oba zdroje napadení spojit.
Účinek závisí na koncentraci par a odparu
Při používání kyseliny mravenčí se často diskutuje o tom, proč někde vyvolá výrazný spad, zatímco jinde zdánlivě nezabere. V popisované zkušenosti je nulový spad přičítán nedostatečné koncentraci par v úlu, nikoli neúčinnosti samotné látky.
Houbičková metoda vyžaduje praxi a cit pro průběh odparu. Zároveň je uváděna jako standardní a spolehlivý postup používaný také v německých výzkumných ústavech.
Srovnání houbičkové metody s Formidolem
Formidol, tedy odpařovací desky s 85% kyselinou mravenčí, je v tomto srovnání hodnocen jako zastaralá koncepce vycházející z Krämerových desek. Mezi jeho nevýhody patří výrazná závislost odparu na venkovní teplotě, nutnost po dvou dnech znovu otevřít úl a odstranit regulační obal i riziko spojené s manipulací s vysoce koncentrovanou kyselinou.
Za nouzovou možnost pro silně napadené včelstvo s projevy viróz je zde považováno úplné vybalení Formidolu z obalu. Smyslem takového postupu má být rychlý „šokový“ zásah.
Vysoké teploty a riziko ztráty matky
Použití kyseliny mravenčí není bez rizika, zejména v letních vedrech. Součástí popisovaných zkušeností je i případ, kdy nesprávný odhad dávkování za horkého počasí vedl ke ztrátě matek přibližně u poloviny z patnácti ošetřených včelstev. Osiřelá včelstva následně narazila náhradní matečníky.

Kontrola úlu ukázala klidné včely a nové zásoby pylu
Prohlídka ošetřeného včelstva probíhala za teplého dne a práci znepříjemňovaly dotěrné vosy. Navzdory obrovskému spadu roztočů působilo včelstvo velmi dobře a bylo překvapivě klidné.
Od ošetření přibylo v plástech velké množství čerstvého pylu, který při předchozí kontrole chyběl. Část mohla pocházet z kvetoucí netýkavky. Pylové zásoby tak byly jednou z nejvýraznějších změn patrných při otevření úlu.
Matka přežila a dál intenzivně klade
Matka ošetření přežila bez zjevné újmy a pokračovala v intenzivním kladení. Na plástech byla čerstvá vajíčka, zavíčkovaný plod i právě se líhnoucí mladé včely.
Plodové plochy byly místy mírně mezerovité. V popisované prohlídce je tento stav vysvětlován jako přirozený následek vyčištění poškozených buněk po aplikaci kyseliny. Část uvolněných míst včely následně zaplnily pylem.
Na dospělých včelách nebyly patrné viditelné příznaky poškození spojované s virózami. Nebyly pozorovány včely s deformovanými křídly, černí olysálí jedinci ani třesoucí se včely s projevy paralýzy.
Úprava plástů před zúžením včelstva
Při kontrole došlo také k úpravě uspořádání plástů. Těžký zásobní plást určený k pozdějšímu vyřazení byl přesunut ke kraji úlu. Navazujícím záměrem je včelstvo brzy zúžit na osm až devět rámků.
Proč v tomto případě dostala přednost kyselina mravenčí
Alternativou k houbičkové metodě byly proužky s kyselinou šťavelovou a glycerinem. Jejich použití je pro včelaře pohodlnější, ale v popisované situaci dostala přednost kyselina mravenčí kvůli požadavku na rychlé omezení početné populace roztočů.
Proužky s kyselinou šťavelovou působí postupně a nezasáhnou roztoče ukryté pod víčky zavíčkovaného plodu. Kyselina mravenčí je zde naopak zvolena jako prostředek k bezprostřední redukci parazita s účinkem také pod víčky.
Virová nálož jako další důvod zvoleného zásahu
Další argument pro použití kyseliny mravenčí vychází z předpokladu, že citlivější, oslabené a viry napadené včely zásah nepřežijí. Podle tohoto vysvětlení s nimi z úlu rychle odchází i značná část virové nálože, což má zabránit dalšímu šíření infekce ve včelstvu.
Tento přístup rozlišuje mezi včelstvem silně zatíženým roztoči bez rozvinutých viróz a včelstvem, u něhož je podezření také na virové onemocnění. V prvním případě považuje proužky s kyselinou šťavelovou za možné dostačující řešení, zatímco ve druhém přisuzuje kyselině mravenčí nenahraditelnou úlohu.
Pokračující spad vedl k další aplikaci
Ani při závěrečné kontrole nebyl spad roztočů malý. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí postupné líhnutí napadeného plodu, z něhož se uvolňují roztoči, kteří unikli první vlně působení kyseliny.
Následujícím krokem proto bylo opětovné vyčištění podložky a rozhodnutí vložit houbičku s kyselinou mravenčí ještě jednou. Opakování aplikace je v popisované houbičkové metodě uváděno jako standardně doporučovaná součást postupu.
Upozornění
Trochu rizikovým postupem je úplné odstranění obalu Formidolu za účelem „šokového“ zásahu. Může způsobit příliš rychlý odpar a poškodit plod, dospělé včely i matku. Jde o zkušenosti autora, nikoli o ověřená obecná doporučení.
Inspirováno videem Tomáše Märze.Strana 1 z 45










Skladem
















































































































































































