Rojení v šestirámkovém úlu: od odchytu roje po založení oddělku

Silná snůška, rychlý jarní rozvoj a několik dní zpoždění mohou stačit k tomu, aby se včelstvo dostalo do rojové nálady. V šestirámkovém úlu je potřeba sledovat dostupný prostor obzvlášť pečlivě. Když plodiště zaplní plod a zásoby, samotné přidávání medníků nemusí problém vyřešit. Co dělat, pokud už roj vyletěl, jak ošetřit původní včelstvo a jak odchyceným včelám připravit dobrý začátek?

Proč se včelstvo v šestirámku vyrojí

Rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev. K jeho rozvoji přispívá více okolností, ale nedostatek prostoru patří mezi významné podněty. V omezeném plodišti mohou včely rychle obsadit všechny plásty a volné buňky zanést sladinou či pylem. Matce pak ubývá místo ke kladení a včelstvo začne zakládat rojové matečníky.

Šestirámkové úly proto vyžadují včasné zásahy odpovídající jejich uspořádání. Pokud se plodiště dále nerozšiřuje, lze prostor uvolňovat odběrem plodových plástů se včelami pro tvorbu oddělků. Další možností je využití části mladých včel do oplozovacích úlků. Odběr však musí respektovat sílu včelstva, průběh snůšky i očekávané počasí.

Důležité je rozlišovat mezi místem pro ukládání nektaru a místem pro plodování. I včelstvo s několika medníkovými nástavky může mít plodiště natolik stísněné, že se vyrojí. Kontrola medníků proto nenahrazuje prohlídku plodového tělesa.

Když matka zůstane před česnem

Při rojení se před úlem objeví hustý oblak včel, který se postupně přesouvá k místu dočasného usazení. Ne vždy však matka odletí společně s rojem. Může zůstat v trávě před česnem, zatímco ostatní včely míří k blízkému stromu. Bez matky se roj nemusí ustálit v obvyklém chomáči a část včel se začne vracet.

Právě tehdy se vyplatí prohlédnout okolí úlu. Označenou matku lze mezi včelami a stébly trávy snáze najít. Samotný neúspěšný odlet přitom není spolehlivým ukazatelem jejího stáří ani kvality. Rozhodující je matku bezpečně zajistit a využít její přítomnost ke shromáždění roje.

Odchyt roje pomocí matky v klícce

Nalezenou matku lze opatrně zachytit vychycovačkou a umístit do vhodné klícky. Ta se upevní do dobře větraného rojáku tak, aby k ní včely měly přístup přes jeho otvory. Roják je vhodné postavit poblíž místa, kde se včely shromažďují, ideálně do stínu.

Přítomnost matky pomáhá včely soustředit. Jakmile začnou vstupovat do rojáku, přidávají se k nim další a orientaci podporují i pachové signály dělnic. Pokud se část roje drží nízko u země nebo pod úlem, bývá praktičtější přisunout roják přímo ke shluku a umožnit včelám vstoupit po náběhové desce než je opakovaně smetat a rozrušovat.

Ani zdánlivě klidný roj není důvodem odkládat ochranné pomůcky. Chování včel ovlivňuje počasí, délka pobytu mimo úl i způsob manipulace. Při odchytu je vhodné pracovat klidně, omezit prudké otřesy a hlídat, aby se včely v rojáku nepřehřívaly.

Krátkodobé uložení odchyceného roje

Pokud roj nelze usadit ihned, může krátkodobě zůstat v chladném, tmavém a dobře větraném prostoru. Zásadní je dostatečné větrání samotného rojáku. Silný roj vytváří značné množství tepla a v nevhodně uzavřené bedně se může rychle přehřát.

Usazování se často provádí v podvečer, kdy slábne letová aktivita. Není však nutné řídit se pevnou hodinou ani roj bezdůvodně držet do dalšího dne. Rozhoduje počasí, stav včel a připravenost nového úlu.

Prohlídka původního včelstva a prevence porojů

Odchytem roje práce nekončí. V původním úlu zůstává plod, část včel, zásoby a zpravidla několik rojových matečníků. Z nich se mohou vylíhnout mladé matky a včelstvo může vydat další roje. Druhoroj i následující poroje jej dále oslabují, někdy velmi výrazně.

Po sejmutí medníků a případné mateří mřížky je proto potřeba systematicky prohlédnout plodiště. Matečníky bývají na spodních a bočních okrajích plástů, ale mohou se ukrývat také v záhybech díla. Nestačí zkontrolovat jen několik nápadných míst. Současně je nutné posoudit množství zbývajících včel, plodu a zásob.

Další postup musí zahrnovat jasný plán obnovy matky. Lze ponechat jeden vhodný rojový matečník a ostatní odstranit, nebo všechny matečníky zrušit a zajistit náhradní matku či zralý matečník z vlastního chovu. Vylámat všechny matečníky bez zajištěné náhrady by mohlo vést k osiření včelstva.

Přidání zralého matečníku z chovu

Při použití vlastního chovného matečníku je důležité odstranit konkurenční matečníky a ověřit, že ve včelstvu již není mladá matka. Pozornost si zaslouží nejen zavíčkované, ale také otevřené matečníky. Je-li přítomen vhodný mladý plod, mohou včely navíc založit nové nouzové matečníky.

Zralý matečník se přidává do prostoru obsazeného včelami, kde bude mít odpovídající tepelnou péči. Jeho stáří je nejlépe určovat podle chovného kalendáře. Zbytečné poklepávání, otřesy nebo prochlazení nejsou vhodným způsobem kontroly a mohou vyvíjející se matku poškodit.

Matečník ze známého chovu umožňuje cíleně vybírat mateřský původ. Neznamená však úplnou kontrolu genetiky budoucího včelstva. Při volném páření závisí vlastnosti potomstva také na trubcích v okolí. Ani vložení zralého matečníku samo o sobě nezaručuje, že další rojení nemůže nastat.

Tvorba oddělku z vyrojeného včelstva

Pokud v původním úlu zůstalo dost včel a plodu, lze prohlídku spojit s tvorbou oddělku. U již vyrojeného včelstva je ale namístě opatrnost. Další odběr nesmí být tak velký, aby zbylé včely nedokázaly obsednout a zahřívat ponechaný plod.

Základem oddělku mohou být například dva plásty s převážně zavíčkovaným plodem a dostatkem mladých včel. Doplní se zásobním plástem s medem a pylem, případně dalším vhodným dílem podle síly oddělku. Rozhodující je zdravotní stav a kvalita plástů, nikoli samotná tmavá barva. Staré nebo poškozené dílo není vhodnější jen proto, že už bylo mnohokrát zaplodováno.

Také oddělek musí dostat vlastní řešení obnovy matky, například vhodně přidanou oplozenou matku nebo zralý matečník. Při ponechání na stejném stanovišti je třeba počítat s návratem části létavek do původního úlu. Dostatek mladých včel, přiměřeně zúžený prostor a menší česno pomohou oddělku překonat první období.

Před ochlazením mají zásoby mimořádný význam. Malý oddělek nemůže spoléhat na pravidelný přínos z přírody a současně musí udržet plod v teple. Jeho sestavení proto vždy přizpůsobte předpovědi počasí.

Příprava úlu pro odchycený roj

Nový úl má být čistý, suchý a velikostí odpovídat síle roje. Silný roj lze usadit například do dvou nízkých nástavků Langstroth 2/3, slabšímu však prospěje menší prostor, který dobře obsadí. Univerzální počet nástavků pro každý roj neexistuje.

Roj má výraznou stavební aktivitu, kterou lze využít vložením mezistěn. Několik kvalitních souší ze zdravotně prověřeného chovu mu zároveň usnadní začátek. Matka na vystavěném díle získá místo ke kladení, aniž by musela čekat na dokončení nových buněk.

Předem je vhodné připravit i možnost krmení. Za chladného a deštivého počasí mohou včely spotřebovat přinesené zásoby dříve, než získají dost potravy z okolí.

Usazení náběhem přes česno

Za příznivého počasí lze roj usadit náběhem. Před česno se položí šikmá deska nebo jiná vhodná plocha, na kterou se včely opatrně vysypou. Postupně pak vstupují do úlu. Matka může přejít společně s nimi; pokud byla odchycena zvlášť, je potřeba zajistit její bezpečné spojení s rojem.

Výhodou náběhu je přehledný a pozvolný přesun včel. Za chladu, deště nebo při rychlém večerním ochlazování však hrozí, že část roje zůstane venku a prochladne. V takové situaci je praktičtější přímé vsypání.

Rychlé usazení vsypáním do prázdného nástavku

Práci může usnadnit prázdný nástavek postavený přímo na dno úlu. Vytvoří prostor, do kterého se roj vysype, aniž by se včely okamžitě rozlézaly po horních loučkách rámků. Na něj se následně opatrně usadí připravený nástavek nebo nástavky s dílem.

Pokud je matka v klícce, lze ji bezpečně vypustit mezi připravené plásty při sestavování úlu. Manipulaci je nutné sladit tak, aby neuletěla a nebyla přimáčknuta. Včely se ze spodního prostoru postupně přesunou vzhůru na plásty a spojí se s matkou.

Zbylé včely z rojáku je vhodné setřást na náběhovou desku těsně před česnem. Pomocný prázdný nástavek se odstraní po přesunu roje na rámky, ideálně dříve, než v něm včely začnou stavět divočinu. Při skládání úlu je důležitější šetrnost než rychlost.

Kdy roj přikrmovat

Včely si při rojení odnášejí zásoby v medných váčcích, jejich množství však není neomezené. Potřeba přikrmování závisí na délce pobytu roje mimo úl, dostupné snůšce, počasí a zásobách v připraveném díle. Pevné pravidlo, že se smí krmit až třetí den, proto není vhodné pro každou situaci.

Čerstvý roj s dostatečnými zásobami a dobrou snůškou nemusí okamžitou podporu potřebovat. Vyhladovělý roj nebo včely usazené před delším ochlazením naopak nelze nechat bez potravy jen kvůli dodržení časového odstupu. Krmení se podává uvnitř úlu, přiměřeně potřebám včel a s ohledem na riziko loupeže.

Zahájení stavby a plodování pomáhá roj v novém úlu stabilizovat. Přítomnost vajíček ale není absolutní zárukou, že jej neopustí. Důležité jsou také vhodné podmínky, klid a šetrná manipulace.

Následná péče a návrat včelstva do síly

U usazeného roje se při vhodné následné kontrole sleduje obsazení plástů, stavba, zásoby a začátek kladení. Původní včelstvo i nový oddělek potřebují ověřit úspěšnou obnovu matky. U matky z matečníku je nutné počítat s časem na vylíhnutí, dozrání, snubní lety a rozkladení; chladné počasí může tento průběh prodloužit.

Zavíčkovaný plod ponechaný v původním úlu postupně doplní počet včel. Rychlost obnovy však závisí na rozsahu oslabení, úspěšném oplození nové matky i dalších podmínkách. Nelze automaticky očekávat, že každé vyrojené včelstvo bude při nejbližší snůšce opět v plné síle.

Nejlepší prevence vychází ze stavu včelstva

Včelaření v šestirámcích vyžaduje pozorné sledování rozvoje. Včasné rozšíření, přiměřený odběr plodu pro oddělky a udržování prostoru pro kladení mohou rojovou náladu omezit. Jakmile je však rojový proces rozběhnutý, pouhé přidání mezistěny nebo jednorázové vylámání matečníků nemusí stačit.

Rozhodovat by měl skutečný stav včelstva, nikoli datum, které se osvědčilo minulý rok. Rychlé oteplení a vydatná snůška mohou potřebu zásahu posunout výrazně dopředu. Pokud už k rojení dojde, klidný odchyt, promyšlená obnova matky a správné usazení roje pomohou omezit ztráty a případně využít vzniklou situaci k rozšíření včelnice.

Inspirováno videem Tomáše Märze.

Tvorba květnového oddělku nad kmenovým včelstvem

Květen patří k nejrušnějším měsícům včelařské sezony. Včelstva rychle sílí, přibývá plodu a zároveň roste riziko rojení. Je to také vhodná doba pro tvorbu oddělků, které mohou posloužit k rozšíření chovu nebo k výměně starších matek. Jednou z prostorově úsporných možností je založení oddělku v nástavku nad silným kmenovým včelstvem.

Jak připravit oddělek nad kmenovým včelstvem

Základem je plodový plást s dostatkem přisedlých mladých včel, zásobní plást a prostor odpovídající síle vznikajícího oddělku. Při odběru plástů je nutné dávat pozor, aby se do horního nástavku nepřenesla také původní matka. Včely musí spolehlivě obsedat přidaný plod, jinak zejména během chladnějších nocí hrozí jeho zachlazení.

Při zakládání oddělku na stejném stanovišti je třeba počítat s návratem létavek do původního úlu. Rozhodující proto není jen množství včel bezprostředně po vytvoření oddělku, ale především počet mladých včel, které v něm zůstanou. Umístění nad silným včelstvem může při vhodném uspořádání usnadnit udržení tepla, nenahrazuje však dostatečné obsazení plástů.

Mateří mřížka a oddělení obou částí

Mateří mřížka slouží k omezení pohybu kladoucí matky mezi nástavky. Sama o sobě ale nevytváří samostatný oddělek, protože dělnice mohou nadále procházet mezi horní a spodní částí úlu. Její vložení proto nelze považovat za záruku přijetí matečníků ani bezpečného soužití dvou matek.

Má-li horní nástavek fungovat jako samostatná jednotka pro odchov a oplození nové matky, použijte vhodné oddělovací dno s vlastním výletem. Konstrukce se síťovanou částí může umožnit využití tepla spodního včelstva, aniž by se včely obou částí volně mísily. Horní oddělek musí mít vlastní přístup ven, nezávislý na česnu kmenového včelstva.

Přidání matečníků vyžaduje správné načasování

Do připraveného bezmatečného oddělku se přidává zralý zavíčkovaný matečník známého původu a stáří. Při použití dvou matečníků je rovněž nutné znát jejich očekávaný termín líhnutí; vyšší počet sám o sobě úspěch nezaručuje. S matečníky zacházejte šetrně, chraňte je před otřesy a prochladnutím.

Matka se obvykle líhne přibližně 16. den od nakladení vajíčka. Pro plánování kontrol je proto důležitý údaj o stáří matečníku, nikoli pouze skutečnost, že je zavíčkovaný. Pokud oddělek obsahuje vajíčka nebo mladé larvy, mohou včely založit také vlastní nouzové matečníky. Před přidáním chovného matečníku je zkontrolujte a při cíleném odchovu vybrané matky odstraňte.

Klid při líhnutí a snubních proletech

Horní očko nebo česno musí být otevřené, aby mladá matka mohla absolvovat orientační a snubní prolety. V tomto období omezte prohlídky na nezbytné minimum a neměňte polohu úlu ani jeho výletového otvoru. Časté rozebírání oddělku může průběh odchovu zbytečně narušovat.

Pravidelný kruhový otvor na špičce matečníku obvykle svědčí o vylíhnutí matky. Včely však mohou prázdný matečník znovu uzavřít, takže jeho vzhled nemusí být jednoznačný. Úspěšné oplození potvrdí až následná kontrola kladení a později dělničího plodu. Termín zahájení kladení ovlivňuje také počasí a podmínky pro páření.

Využití oddělku k výměně staré matky

Pokud nechcete zvyšovat počet včelstev, můžete oddělek využít k omlazení kmenového včelstva. Nejprve ověřte, že mladá matka pravidelně klade a její plod je v pořádku. Teprve potom odeberte původní matku a obě části šetrně spojte osvědčeným postupem, například přes novinový papír. Pouhé odstranění přepážky nemusí být pro novou matku bezpečné.

Spojením lze soustředit sílu včel pod mladou matku a podpořit další rozvoj včelstva. Vyšší medný výnos však není automatický: záleží na snůšce, počasí, zdravotním stavu i počtu létavek. Včely z vajíček nově rozkladené matky se do sběru zapojí až s časovým odstupem. Odběr plodu pro oddělek může zároveň pomoci zmírnit rojovou náladu, nenahrazuje ale průběžné sledování včelstva a zajištění dostatečného prostoru.

Osamostatnění oddělku a přesun na jiné stanoviště

Druhou možností je ponechat oddělek jako nové včelstvo. Po ověření kladení jej můžete sejmout, usadit na vlastní dno a přemístit. Převoz na jiné stanoviště omezuje návrat létavek do původního úlu; běžně se volí vzdálenost alespoň kolem tří kilometrů.

Kratší přesun, například na vzdálenost 1,3 až 1,5 kilometru, může za určitých podmínek fungovat, nelze na něj však spoléhat. Návrat včel ovlivňuje členitost krajiny i jejich dosavadní letový okruh. Při převozu vždy zajistěte dostatečné větrání a ochranu před přehřátím.

Včasný začátek dává oddělku prostor k zesílení

Brzy založený květnový oddělek má před sebou dlouhé období rozvoje. Za příznivých podmínek může začínat i na jediném plodovém a jednom zásobním plástu, musí však mít dostatek mladých včel a odpovídající péči. Sledujte zásoby, podle potřeby přikrmujte, prostor rozšiřujte postupně a nepodceňujte kontrolu zdravotního stavu včetně napadení kleštíkem včelím.

O úspěchu rozhoduje především správné načasování, dostatečná síla oddělku a klid během odchovu matky. Dobře vedený oddělek může do podzimu vyrůst v životaschopné včelstvo nebo posloužit jako spolehlivá rezerva pro výměnu matky v produkčním včelstvu.

Inspirováno videem Tomáše Märze.

Chov včelích matek v praxi v systému Nicot

Chov včelích matek vyžaduje pečlivou přípravu, zkušenosti a především trpělivost. Ani osvědčená pomůcka nemusí fungovat na první pokus a úspěšné vylíhnutí matky představuje jen jednu z několika etap. Následuje její dospívání, páření a ověření plodování. Co může zkomplikovat práci se systémem Nicot, na co se zaměřit při kontrole matečníků a proč nelze termín dodání oplozené matky vždy přesně slíbit?

Systém Nicot usnadňuje chov, ale úspěch nezaručuje

Systém Nicot umožňuje získávat larvičky pro chov matek bez klasického přelarvování. Plemenná matka se dočasně uzavře do chovné kazety, kde má zaklást buňky s vyjímatelnými miskami. Po vylíhnutí vajíček se misky s mladými larvičkami přemístí do držáků na chovné liště a předloží vhodně připravenému chovnému včelstvu.

V praxi však záleží na provedení kazety, jejím přijetí včelami i ochotě konkrétní matky klást do připravených buněk. U neoriginální napodobeniny může práci zkomplikovat například špatně přiléhající mateří mřížka. Stačí drobná mezera a matka se dostane zpět na plásty. Opakované vyhledávání a vracení matky potom znamená další zásahy do včelstva.

Před použitím proto zkontrolujte usazení všech dílů a případné mezery. Ani spolehlivě uzavřená kazeta ale nezaručuje zakladení. Může se stát, že v miskách nenajdete vajíčka ani po přibližně 28 až 30 hodinách, přestože včelstvo působí aktivně a přináší sladinu. V takové situaci není vhodné matku bez rozmyslu dále omezovat. Uvolněte ji a zhodnoťte přípravu kazety, stav včelstva i další postup.

Záložní postup: jiná plemenná matka nebo přelarvování

Jeden neúspěšný pokus ještě neznamená, že je celý systém nepoužitelný. Řešením může být jeho vyzkoušení v jiném vhodném včelstvu, ideálně s plemennou matkou, která již podobnou kazetu ochotně zakládala. Při přesunu chovatelských pomůcek mezi včelstvy je ovšem nutné dbát na hygienu a zdravotní stav včelstev.

Pro dodržení chovného plánu se vyplatí mít připravenou také klasickou cestu: přelarvení mladých larviček do mateřích misek a jejich vložení do připraveného startéru. Schopnost změnit postup podle skutečné situace je při chovu matek stejně důležitá jako samotné vybavení.

Líhnutí matek v oddělcích potřebuje dostatek včel a tepla

Zralé matečníky potřebují šetrné zacházení a vhodné teplotní podmínky. Oddělek proto musí být dostatečně osazený včelami, které matečníky obsednou a udrží potřebné prostředí. Slabé osazení a chladné počasí mohou úspěšnost líhnutí výrazně snížit.

V některých chovných uspořádáních se využívá prostor nad silným kmenovým včelstvem, jehož včely mohou pomáhat s péčí a zahříváním. Samotná mateří mřížka však nevytváří samostatný osiřelý oddělek: dělnice přes ni procházejí a obě části zůstávají propojené. Takové řešení vyžaduje promyšlený chovný postup. Pro samostatný oddělek určený k oplození mladé matky je třeba zajistit odpovídající oddělení, vlastní česno a dostatek včel.

Jak poznat vylíhnutý a poškozený matečník

Při kontrole sledujte především způsob otevření matečníku. Po běžném vylíhnutí matky bývá na jeho špičce patrný poměrně pravidelný otvor po odklopeném nebo odděleném víčku. Otvor vykousaný z boku naopak obvykle svědčí o zničení matečníku, nikoli o řádném vylíhnutí.

Pokud byly do oddělku vloženy dva matečníky, může se z jednoho matka vylíhnout a druhý být následně zničen. Jde o běžný výsledek soupeření matek a zásahů dělnic. Samotný vzhled matečníků však ještě nepotvrzuje, že v oddělku zůstala zdravá matka, která se později úspěšně spáří.

Pomoci může i prohlídka vnitřku matečníku. Zbytky potravy nebo nevylíhlá matka mohou upozornit na problém, samotná přítomnost mateří kašičky ale není spolehlivým důkazem selhání vývoje. Nález vždy posuzujte společně s předpokládaným termínem líhnutí a stavem matečníku. Kontroly provádějte šetrně a mladé matky zbytečně nerušte.

Volný prostor v oddělku nenechávejte bez kontroly

Při snůšce mohou včely rychle vystavět divočinu v nezaplněném prostoru. Vhodně vložený rámek s mezistěnou nebo stavební rámek s vodicím proužkem pomůže směrovat stavbu a usnadní další prohlídky. Počítejte však s tím, že na volné stavbě mohou včely vystavět také trubčinu. Prostor proto přizpůsobujte síle oddělku a průběhu snůšky.

Od vylíhnutí matky k ověřenému plodování

Čerstvě vylíhlá matka není okamžitě připravena ke kladení. Nejprve dospívá, absolvuje orientační a snubní lety a teprve po úspěšném spáření začíná klást. Za příznivých podmínek lze první vajíčka očekávat přibližně během jednoho až dvou týdnů po vylíhnutí. Chlad, déšť nebo silný vítr mohou tento termín posunout.

Pro ověření, že matka klade oplozená vajíčka a včelstvo odchovává dělničí plod, je důležité vyčkat na jeho zavíčkování. Současně se hodnotí souvislost a pravidelnost plodování. Od přelarvení po první zavíčkovaný dělničí plod tak obvykle uplynou přibližně čtyři až pět týdnů, při nepříznivých podmínkách i déle.

Jarní chov limitují trubci a místní podmínky

Požadavek na oplozené matky už v polovině dubna může v řadě oblastí narážet na biologické možnosti včelstev. Nestačí pouze odchovat mladé matky. V okolí musí být také dostatek pohlavně dospělých trubců a počasí vhodné pro páření. Trubci přitom potřebují po vylíhnutí zpravidla ještě přibližně dva týdny k dosažení pohlavní dospělosti.

Rozdíly mezi stanovišti mohou být značné. V teplých oblastech začíná jarní rozvoj dříve než ve vyšších nebo chladnějších polohách, někdy i o několik týdnů. Termín zahájení chovu proto určujte podle skutečného vývoje včelstev, přítomnosti zralých trubců a místního počasí, nikoli pouze podle kalendáře.

Odkládané páření zvyšuje riziko trubcokladnosti

Pokud se matka kvůli počasí nebo nedostatku trubců dlouho nespáří, roste riziko, že již nebude úspěšně oplozena a začne klást pouze neoplozená vajíčka. Z nich se vyvíjejí trubci. Často uváděná hranice kolem 30 až 35 dnů stáří není pevnou lhůtou pro každou matku, dlouhé čekání však představuje vážný problém.

Předčasné naplnění většího počtu oplodňáčků tak může skončit ztrátou času, včel i chovného materiálu. Rozumnější je sladit chov s podmínkami, které dávají mladým matkám dobrou šanci na úspěšné páření a následné plodování.

Úspěšný chov stojí na přípravě a trpělivosti

Včelí matky nejsou zboží, jehož dostupnost lze naplánovat bez ohledu na přírodu. Chovatel může připravit kvalitní plemenný materiál, silná chovná včelstva a vhodné oplodňovací jednotky, nemůže však objednat počasí ani urychlit dospívání trubců. Spolehlivý chov proto spojuje technickou přípravu, záložní postupy, šetrné kontroly a respekt k biologickému rytmu včelstva.

Inspirováno videem Tomáše Märze.

Chov včelích matek: od osiřelce po umělou líheň

Úspěšný chov včelích matek vyžaduje vhodný chovný materiál, dostatek kojiček a stabilní podmínky během vývoje. Jednou z možností je rozdělit odchov do tří navazujících fází: přijetí larviček v osiřelém včelstvu, dochov matečníků v silném včelstvu a dokončení vývoje v umělé líhni. Každá fáze má svůj účel a umožňuje lépe řídit průběh chovu.

Osiřelé včelstvo jako startér chovné série

K počátečnímu přijetí nalarvovaných misek není vždy nutné připravovat samostatný startér s nametenými mladými včelami. Tuto úlohu může zastat také osiřelec, tedy včelstvo bez matky. Musí však mít dostatek mladých včel, zásob a vhodné podmínky pro péči o vložené larvičky.

Do připraveného osiřelce se vloží chovný rámek s nalarvovanými matečníkovými miskami. Včely začnou přijaté larvičky krmit mateří kašičkou a kolem misek vystavovat matečníky. Před vložením série je důležité zkontrolovat a odstranit případné vlastní nouzové matečníky.

Jakmile jsou larvičky přijaty a matečníky rozestavěny, přesune se série do dochovného včelstva. Osiřelec tak může posloužit k nastartování další série. Při opakovaném využívání je ale nutné sledovat jeho sílu, zásoby a zastoupení mladých včel. Počet zakládaných matečníků musí odpovídat možnostem včelstva.

Obnovení včelstva po ukončení chovu

Po zavíčkování poslední série lze matečníky odebrat do líhně a krátce před očekávaným líhnutím vrátit osiřelci jeden zralý matečník. Nová matka se ve včelstvu vylíhne, následně absolvuje snubní lety a po úspěšném oplodnění začne klást. Včelstvo se tak může postupně vrátit k běžnému provozu.

Jak připravit silné dochovné včelstvo

Zatímco osiřelec zajišťuje přijetí série, dochovné včelstvo poskytuje larvám vydatnou výživu až do zavíčkování matečníků. Základem je silné a zdravé včelstvo s početnou skupinou kojiček a dostatečnými zásobami.

1. Oddělte matku mateří mřížkou. Matku ponechte ve spodním plodištním nástavku. Nad něj umístěte mateří mřížku, která jí zabrání dostat se do prostoru s chovnou sérií a matečníky zničit.

2. Přitáhněte kojičky otevřeným plodem. Do horního nástavku nad mřížku přesuňte dva plásty s otevřeným plodem, především s mladými larvami. Ty přilákají včely pečující o plod. Při přesunu ověřte, že matka zůstala dole v plodišti.

3. Vložte chovnou sérii mezi plodové plásty. Chovný rámek s přijatými matečníky umístěte mezi oba plásty s otevřeným plodem. Matečníky se tak ocitnou v dobře obsednutém prostoru s dostatkem kojiček. Na přeložených plástech zároveň kontrolujte případné nežádoucí nouzové matečníky.

Kolem matečníků ponechte dostatek místa

Kapacitu chovné lišty nepřekračujte na úkor prostoru kolem matečníků. Máte-li například 17 přijatých matečníků a lištu pro 15 misek, zbývající dva je potřeba bezpečně upevnit do vhodných držáků v mírně rozšířené uličce vedle chovného rámku. Nesmějí zůstat volně položené ani být natěsnané k okolnímu dílu.

Pokud včely matečníky přistaví voskem k sousedním plástům, jejich pozdější vyjímání bude obtížnější. Při oddělování navíc hrozí poškození stěny matečníku i vyvíjející se matky.

Co rozhoduje o kvalitě odchovaných matek

Výchozím předpokladem je vhodný původ chovného materiálu. Při jeho výběru sledujte zdravotní stav, mírnost a další požadované vlastnosti včelstev. Během samotného odchovu mají zásadní význam zejména stáří použitých larviček a úroveň jejich výživy.

Co nejmladší larvičky

Pro přelarvování vybírejte larvičky staré nejvýše jeden den od vylíhnutí z vajíčka, ideálně jen několik hodin. Jejich raný vývoj tak může probíhat od počátku v podmínkách určených pro odchov matky. Získání larev známého stáří mohou usnadnit chovné systémy, například Nicot.

Vydatné krmení mateří kašičkou

Ani správně vybraná larvička sama o sobě nezaručuje kvalitní výsledek. Potřebuje soustavnou péči a bohatou zásobu mateří kašičky. Právě proto se chovná série umisťuje mezi plásty s otevřeným plodem, kde se soustřeďují kojičky. Slabé včelstvo nebo příliš početná série mohou potřebnou péči o jednotlivé larvy omezit.

Dokončení vývoje v umělé líhni

Po zavíčkování již včely larvu dále nekrmí. Pro pokračující vývoj je nyní zásadní především stabilní teplota a vhodná vlhkost. Tyto podmínky může místo včelstva zajistit správně nastavená umělá líheň. Přesun zavíčkovaných matečníků proto nemusí znamenat snížení kvality matek, pokud proběhne šetrně a líheň udrží potřebné prostředí.

Využít lze také vhodný inkubátor Vevor původně určený pro plazí vejce. Jeho použitelnost pro matečníky je však nutné ověřit podle skutečné stability teploty a vlhkosti, nikoli pouze podle údajů na displeji. Jako příklad pracovního nastavení mohou sloužit následující hodnoty:

Teplota	34,5 °C
Relativní vlhkost	Přibližně 74 %

Skutečné podmínky kontrolujte přímo v prostoru uložených matečníků, ideálně nezávislým teploměrem a vlhkoměrem. Důležité je také sledovat, zda se teplota v jednotlivých částech líhně výrazně neliší.

Udržování vlhkosti a praktické uspořádání

Zdrojem vlhkosti může být glazovaná porcelánová miska s vodou umístěná na dně líhně. Voda se postupně odpařuje, proto její hladinu pravidelně kontrolujte a podle potřeby doplňujte. Nádobu i vnitřní prostor líhně udržujte čisté.

Manipulaci s chovnými lištami usnadní vložka s připravenými úchyty, vyrobená například na 3D tiskárně. Lišty musí držet pevně a matečníky zůstat v přirozené poloze špičkou dolů. Při přenášení je chraňte před otřesy, prudkým nakláněním a prochladnutím.

Pokud se mají matky vylíhnout přímo v líhni, oddělte jednotlivé matečníky včas vhodnými líhňovými klíckami. První vylíhlá matka tak nebude mít přístup k ostatním matečníkům a nebude je moci poškodit.

Tři fáze, které na sebe musí navazovat

Osiřelec zajistí přijetí larviček, silné dochovné včelstvo jim poskytne vydatnou výživu a umělá líheň umožní kontrolované dokončení vývoje. Úspěch tohoto postupu však nestojí jen na vybavení. Rozhodující zůstávají mladé larvičky vhodného původu, dostatek kojiček, přiměřeně velká chovná série a šetrné zacházení s matečníky.

Inspirováno videem Tomáše Märze.

První jarní série chovu včelích matek krok za krokem

Začátek chovu včelích matek neurčuje jen kalendář. Teplé počasí na konci dubna, rozbíhající se snůška a dobrá kondice včelstev mohou původní plány posunout dopředu. Někdy se navíc objeví silné osiřelé včelstvo, které lze po správné přípravě využít k odchovu nových matek. Jak připravit první sérii, poznat přijaté larvičky a naplánovat další práci?

Jarní péče o šestirámek a včely lezoucí před úlem

Jarní rozvoj včelstev v šestirámkových úlech bývá rychlý. Jakmile začne snůška z kvetoucích dřevin a pampelišek, mohou se nízké medníky během krátké doby zaplnit včelami i sladinou. Včasné rozšíření, kontrola plodu a promyšlená tvorba oddělků proto patří k důležitým zásahům sezony. Proměnlivé počasí však přináší i další situace, které zaslouží pozornost – například výskyt včel, které místo letu lezou před úlem.