Thiamethoxam - narušuje letové schopnosti včel
Jeden z nejběžnějších neonikotinoidových insekticidů byl
usvědčen z dramatického snížení letových schopností včely medonosné.
Moratorium na tři nejběžnější neonikotinoidové insekticidy přijaté zeměmi
Evropské unie dalo vědcům čas, aby se důkladněji zaobírali dopady těchto nejpoužívanějších
insekticidů světa na zdraví blanokřídlých opylovatelů. Neonikotinoidy byly
dlouho považované pro tento hmyz za bezpečné. Teprve v poslední době se ukazuje,
že ošetřené rostliny vylučují insekticidy v pylu a nektaru v množství, které
sice není pro opylovatele smrtelné, ale má významný dopad na funkce jejich
nervové soustavy. Nejčastějším objektem studií zaměřených na dopady insekticidů
na opylovatele jsou čmeláci a včela medonosná. Patří k nim i nejnovější studie
publikovaná týmem pod vedením Jamese Nieha z University of California v
americkém San Diegu v předním vědeckém časopise Scientific Reports. Ta přináší
znepokojivé odhalení efektů thiamethoxamu na letové schopnosti včel. Tento
neonikotinoidový insekticid se společně s clothianidinem a imidaclopridem řadí
к triu neonikotinoidů postavených evropským moratoriem mimo hru.
James Nieh a spol. nejprve nakrmili dělnice cukerným roztokem s poměrně vysokým
obsahem thiamethoxamu a následně umístili včely do „letového trenažéru“. V
tomto „kolotoči" je včela upoutána к otočnému rameni a létá tak dokola v kruhové
aréně pod detailní kontrolou vědců. Včely reagovaly na jednorázovou dávku
thiamethoxamu horečně zvýšenou aktivitou. Vydržely létat o tři čtvrtiny déle a
urazily přitom o tři čtvrtiny delší vzdálenost. Rychlost tedy při těchto
„zběsilých11 letech nijak nesnížily. Na laboratorním „kolotoči“ není patrné,
jak by taková „nabuzená” včelí dělnice létala, ale jiné studie dokazují, že
včely, čmeláci a další blanokřídlí opylovatelé pod vlivem neonikotinoidů
ztrácejí orientaci, létají zmateně a čelí zvýšenému riziku, že zabloudí a
netrefí zpátky do úlu. U včel „nabuzených11 thiamethoxamem proto nelze očekávat
zvýšený výkon. Spíše naopak.
Zcela jinak se chovaly dělnice vystavené thiamethoxamu chronicky. Už po dvou
dnech konzumace tohoto neonikotinoidů u nich bylo patrné zkrácení doby, po
kterou dokázaly létat v „trenažéru", a to více než o polovinu. Stejně se
zkrátila i vzdálenost, kterou včely nalétaly. Patrná byla i snížená rychlost
letu, i když pokles činil jen 7%. Chronické vystavení včel neonikotinoidům je
celkem pravděpodobné. Pokud včela přežije první dávku, která ji nabudí, pak má
šanci konzumovat neonikotinoid v pylu a nektaru rostlin. Některé laboratorní
pokusy dokonce naznačují, že včely dávají potravě s neonikotinoidy přednost před
pylem a nektarem, které tyto látky neobsahují. Není ale jasné, jak včely
přítomnost neonikotinoidů poznají, protože jejich chuťové buňky na ně nereagují.
Studie týmu Jamese Nieha je dalším významným příspěvkem к poznání rizik
spojených s používáním neonikotinoidových insekticidů. Jako jiné podobné studie
však proběhla v laboratorních podmínkách, a to nastoluje otázku, nakolik
odpovídá krmení včel cukerným roztokem s thiamethoxamem reálným podmínkám, kdy
včely sbírají pyl a nektar z rostlin ošetřených tímto insekticidem, ale zároveň
navštěvují i planě rostoucí rostliny mimo zemědělské kultury. Také není úplně
jasné, nakolik dopovídá chování včel upoutaných v laboratorním „kolotoči"
chování včel ve volné přírodě. Na to všechno zcela jistě odpoví další výzkum.
Zajímavá je v souvislosti s hodnocením negativních dopadů neonikotinoidů na
včely i nedávná studie z USA, kde se tento typ insekticidů stále používá bez
omezení. V rozsáhlém šetření vědci neodhalili u včel detekovatelné hladiny
neonikotinoidů. Naopak, s překvapením konstatovali přítomnost pesticidů, jejichž
výskyt u včel nikdo nepředpokládal. Ve vysokých koncentracích se tu vyskytovaly
například fungicidy, jejichž vlivu na zdraví včel se věnuje mnohem menší
pozornost než vlivu neonikotinoidů.
Neméně důležitéje i to, jakými insekticidy zemědělci neonikotinoidy nahradí a
jak budou moratorium dodržovat. Podmínky moratoria dovolují použití zakázaných
insekticidů v „krizových situacích". Ukazuje se, že v některých zemích Evropské
unie, např. v Rumunsku, Finsku, Estonsku a Bulharsku, je tato výjimka
uplatňována v rozsahu, který vzbuzuje obavy.
Z časopisu včelařství.
prof. Ing. Jaroslav Petr