V českém včelařství je již mnoho let každoroční povinností sbírání a laboratorní vyšetření zimní měli na přítomnost roztoče Varroa destructor. Toto vyšetření by mělo sloužit k odhadnutí zimního napadení včelstev a indikovat potřebu léčebných zásahů. Přesto odborná veřejnost dlouhodobě kritizuje nízkou vypovídací schopnost této metody, přičemž žádosti včelařů o její zrušení nebyly až dosud vyslyšeny.
O čem vlastně diskutujeme?
Jednání ve Včelařském vzdělávacím centru Nasavrky
Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) zaznamenalo rostoucí počet připomínek k této povinnosti a uspořádalo proto dne 20. května 2024 odbornou diskuzi ve Včelařském vzdělávacím centru v Nasavrkách. Setkání inicioval ministr zemědělství Marek Výborný, za účasti odborníků ze státních institucí, vědeckých ústavů a zástupců různých včelařských organizací.
Hlavní výhrady odborníků k metodě vyšetření měli
1. Chybovost odběru i interpretace vzorků
Již samotný sběr měli představuje značné riziko chyb, upozornil moderátor jednání prof. Jaroslav Hrabák z Karlovy univerzity. Především zmínil chyby před samotnou analýzou (preanalytická fáze) a nesprávnou interpretaci výsledků (postanalytická fáze).
2. Žádná prokazatelná korelace s úhyny včelstev
Mgr. Jiří Danihlík z Univerzity Palackého předložil údaje projektem COLOSS, podle kterých laboratorní výsledky měli nijak nekorelují se skutečnými úhyny včelstev. Testování zimní měli se jeví jako neúčinné k předvídání ztrát včelstev v následující sezóně.
3. Nemožnost efektivního sledování nových invazních škůdců
Podle Dr. Danihlíka je rovněž chybné předpokládat, že metoda sběru zimní měli vhodně slouží k odhalování nově se objevujících škůdců jako jsou Tropilaelaps nebo brouk Aethina tumida.
4. Omezená síla detekce rezistencí roztočů k léčivům
Dr. Tomáš Erban z Výzkumného ústavu rostlinné výroby zdůraznil, že metoda zimní měli je málo vhodná pro sledování rezistentních populací roztočů vůči léčivům. Proto nese včelařům spíše administrativní zátěž, než praktickou pomoc.
Argumenty pro zachování metody
Dr. František Kamler z Výzkumného ústavu včelařského sice připustil určitou nepřesnost metody, přesto věří, že stále poskytuje alespoň „hrubý obrázek“ o stavu zamoření Varroa destructor. Stejné stanovisko zastává i většina představitelů Českého svazu včelařů, v jehož případě ale zazněla námitka odborníků vzhledem k absenci vědeckých důkazů o nastavení kritické hranice (3 roztoči na včelstvo).
Postoj zástupců ostatních včelařských spolků
Převážná část zástupců včelařských organizací označila metodu zimní měli za neefektivní. Prakticky všichni poukazovali na sezónu 2022/2023, kdy přes povinnost vyšetření a plošná nařizovaná léčení činil úhyn včel v České republice 38 %, tedy ne méně než v okolních státech, které tuto metodu nevyužívají.
Stanovisko Českého svazu včelařů
Předsedkyně ČSV, Jarmila Machová ani tajemník svazu František Krejčí se během diskuse veřejně nevyjádřili. V samém závěru diskuse tajemník Krejčí metodu obhajoval s argumentem, že zavedený systém není vhodné rušit, protože včelaři tuto povinnost již zažitě plní.
Závěr jednání – žádné rozhodnutí
Nakonec nebylo přijato žádné konkrétní rozhodnutí. Ministerstvo zemědělství oznámilo, že finální stanovisko ponechává v kompetenci vedení Státní veterinární správy ČR.
Shrnutí diskuse – co si odnést do praxe?
Z dosavadních poznatků a odborných stanovisek lze říci, že současný systém povinného sběru zimní měli zřejmě není nejlepší cestou k řešení skutečných problémů s Varroa destructor. Včelařům a odpovědným institucím by měl sloužit impulz k větší pozornosti účinnějším monitoringům během letní sezóny, které umožní pružnou a efektivní reakci na skutečnou situaci ve včelstvech.
Inspirováno článkem z moderního včelaře.
