Začněme chovem čmeláka zemního (Bombus terrestris), který se stal základem metod pro chov dalších druhů. Tento velký a rozšířený druh je černý s charakteristickou žlutou páskou na zadečku, jehož konec je bílý. Dělnice jsou zbarvené stejně jako matky, zatímco samci mají světlejší odstín žluté.
Chov probíhá ve tmě s teplotou 30 °C a relativní vlhkostí vzduchu 70 %. Při nižší vlhkosti dochází k vysychání pylových zásob v hnízdě, zatímco vyšší vlhkost způsobuje plísnění. Zpočátku jsme používali termostat, ale nyní jsou potřebné podmínky nastaveny v celé laboratoři. Po dobu práce využíváme červené osvětlení, které čmeláci nevnímají. Pro chov používáme plastové nádoby s víčkem. Na dně je vrstva lepenky, která absorbuje výkaly a umožňuje různé technické úkony, jako například výměnu dózy.
Krmíme 60% (3:2) vodným roztokem sacharózy s přídavkem 5% fruktózy, která zabraňuje krystalizaci. Dnes jsou také vhodná moderní krmiva pro medonosné včely. Pro krmení zvolíme plastové nádoby s víkem, ve kterém je propíchnutý otvor jehlou. Po naplnění nádoby ji otočíme, a tak je potrava dostupná bez rizika vytečení roztoku. Jako zdroj bílkovin volíme sušený včelí pyl z obchodu. Před použitím přidáme cca 15 % vody, aby získal původní konzistenci. Pyl jemně natlačíme do plastových nádobek, kde je dostupný pouze zvenku. V počátcích vyměňujeme pyl každý druhý den, v případě velkých hnízd častěji, aby rodina netrpěla nedostatkem.
Matky odchytáváme v přírodě při hledání hnízda. Umístíme je do chovných nádobek v prostředí tepla a tmy. Máme-li možnost jako včelaři, lze matky podnítit ke kladení umístěním dvou až tří čerstvě vylíhnutých dělnic včely medonosné. Jakmile má matka vlastní plod, včely odebereme, jelikož by se jim mohly přeplnit výkalové váčky.
Jednou z metod je umístit dvě matky společně do jedné dózy. Jedna z nich zaujme dominantní postavení a začne zakládat plod. Druhou matku je třeba odstranit, aby nedošlo ke konfliktu. Pokud ji chcete dále využít, můžete ji přemístit k další dvojici podřízených matek. Alternativou je umístění dvou matek do větší dózy, oddělené dvojitou mateří mřížkou s odstupem alespoň 10 mm. Tím se minimalizuje riziko vzájemného usmrcení. Po založení plodu chováme každou matku samostatně.
Máme-li k dispozici jiná hnízda, lze matky stimulovat k plodování přidáním samčích kokonů. Matky tyto kokony inkubují a nakladou vlastní vajíčka. Po vylíhnutí můžeme samce vypustit do přírody, aby nerušili chod hnízda.
V případě, že matka má larvičky, můžeme přidat mladou dělnici z jiné rodiny, která pomůže s rychlejším rozvojem hnízda. Přidání dělnice v nevhodný čas by vedlo k její samostatnosti a možnému konkurenčnímu chování vůči matce.
Jakmile matky vychovají první dělnice, je čas přemístit rodinu do úlku, kde se bude dále rozrůstat. V určité fázi růstu můžeme hnízdo využít pro opylování. Později začnou čmeláci chovat velké larvy budoucích matek a samců. V tomto stadiu je vhodné přidat druhý úlek pro snadnější manipulaci. Kokony přemístíme do speciální dózy se dvěma dělnicemi, které udržují pořádek.
Když se matky vylíhnou z kokonů, po tři dny konzumují velké množství pylu k tvorbě tukového tělíska. Čtvrtého až pátého dne se vydávají na orientační lety a od šestého dne vyhledávají samce. Je nezbytné zajistit nepříbuzné samce z jiné rodiny. Kopulace trvá přibližně 30 minut. Spářené matky zůstanou v hnízdě asi dva dny do naplnění medných váčků. Pak matky hnízdo opouští a hledají místo k zimování.
Mladé matky lze získat i záměrným odebráním staré matky, v okamžiku kdy hnízdo má asi 15 dělnic. Dělnice pak z části diploidního plodu vypěstují nové matky. V rodině bez matky ale s dělnicemi také lze vychovat nové matky z věnovaných larev jiného hnízda.
V laboratorních podmínkách se matky páří se samci například v síťovaných akváriích pod laboratorním osvětlením. Kopulující páry se mohou umístit společně do chovné dózy. Po kopulaci vypustíme samce a po dobu dvou dnů necháme matky naplnit si medné váčky cukerným roztokem. Poté mohou být umístěny do ledničky při 4 °C, zabalené do plastového sáčku k zajištění maximální vlhkosti, připraveny k příštímu chovnému období.
Matky mohou zůstat v diapauze do příštího roku. Pro časnější zahájení nového chovu potřebují strávit alespoň tři měsíce v diapauze. Aplikace CO2 může urychlit kladení vajíček, ale zároveň zkracuje život matky.
Při zahájení další generace je můžeme umístit společně do akvária v teplé laboratoři spolu se samčími kokony. Podle toho, jak se budou starat o kokony, je pak rozdělíme k chovu.
Z časopisu včelařství RNDr. Vladimír Ptáček
Seznam našich druhů čmeláků a jejich odborných názvů
Čmelák (Bombus)
hájový (lucorum)
humenní (ruderatus)
klamavý (confusus)
lesní (sylvarum)
luční (pratorum)
norový (cryptarum)
proměnlivý (humilis)
rokytový (hypnorum)
rolní (pascuorum)
skalní (lapidarius)
sorojský (soroeensis)
zahradní (hortorum)
zdobený (distinguendus)
zemní (terrestris)
úhorový (ruderarius)
B. argillaceus
B. inexpectatus
B. jonellus
B. wurflenii
