Loňský rok 2024 přinesl po letech opět výrazný výskyt melecitózy v mnoha oblastech České republiky. Jako víkendový včelař se silnějším chovem jsem letos narazil na specifické výzvy, protože v pracovních dnech nebylo možné včas zachytit přínos melecitózního medu do úlů a včas zahájit jeho vytáčení. Výsledkem je větší množství tohoto hustého medu nejen v mednících, ale částečně i v plodištích. Stál jsem tak před rozhodnutím, jak s melecitózou pracovat dál, abych minimalizoval ztráty a zároveň dobře připravil včelstva na další sezonu.
S ohledem na mé technické vybavení a dostupný čas není možné dlouhodobě nahřívat plásty v termokomoře s následným vytáčením. Stanovil jsem si proto tyto hlavní cíle: získat maximum vosku z odvíčkovaných melecitózních plástů, zachovat co nejvíce prázdných souší pro příští rok a smysluplně využít i samotný melecitózní med, například k výrobě medové pálenky. Tyto úkony lze zvládnout o víkendech a během několika dní dovolené. Sdílím svůj postup pro inspiraci ostatním včelařům.
Pro přehlednost uvádíme jednotlivé kroky:
Vyjmutí a odvíčkování plných plástů s melecitózou
Částečné vytočení medu z plástů
Naložení plástů do sudů s vodou
Vyčištění plástů po namočení
Uskladnění a dočištění prázdných souší
Zpracování nebo likvidace rozpuštěné melecitózy
1. Vyjmutí a odvíčkování plných plástů
V dopoledních hodinách vybírám plně zavíčkované plásty s melecitózou z medníků či plodišť a převážím je do medárny k dalšímu zpracování. Plásty odvíčkuji ručně vidličkou, případně škrábáním voskových víček do kříže, pokud obsahují pouze melecitózu. Získaný vosk schraňuji na pozdější vytavení. Zkoušel jsem i rotační odvíčkovací váleček, ale zisk vosku zůstává nižší než při použití klasické odvíčkovací vidličky.
2. Částečné vytočení medu
Plásty s tekutým medem vytáčím ve zvratném medometu. Pokud jsou plně zkrystalizované melecitózou, jdou rovnou do sudů s vodou. Během prvních dní nástupu melecitózy byla výtěžnost vytáčení asi 25 %, s postupem času klesla na pouhých 10 %, a víc už se nevyplatí pokračovat. Pozor také na panenské plásty – při vysokých otáčkách medometu bývají křehké! Kvůli vysoké viskozitě melecitózního medu protéká špatně i hrubým sítem. Letos jsme například naměřili viskozitu 18,2 Pa.s (oproti 7,16 Pa.s u květového medu) při 23 °C.
3. Naložení plástů do sudů s vodou
Plásty skládám do 200litrových sudů ve svislé poloze stejně jako v úlu. Na jeden sud se vejde přibližně 40 plástů (rámková míra 39 × 24 cm), které zaliji studenou pitnou vodou (asi 100 litrů na sud). Horní plásty zatížím, aby nevyplavaly. Doporučuji nenamáčet plásty vodorovně – hrozí nerovnoměrné rozpuštění melecitózy. Plásty nechávám namočené přibližně 14–16 hodin, obvykle přes noc.
4. Vyčištění plástů po namočení
Po vyjmutí ze sudu nechávám plásty 20–30 minut obráceně vykapat ve vaně v medárně (horní loučka směřuje dolů). Poté z nich zbytky tekutiny vyklepnu do vany – většinou stačí čtyři údery. U panenských nebo nedostavěných plástů je nutná opatrnost vůči poškození. Plásty pak nechám několik hodin proschnout.
5. Uskladnění a dočištění souší
Připravené čisté souše ukládám opět do úlů k dočištění včelami, nebo je skladuji ve speciálních skříních a sířím k ochraně před zavíječem voskovým.
6. Zpracování (likvidace) rozpuštěné melecitózy
Většinu rozpuštěné melecitózy likviduji jako odpad, část ale využívám pro výrobu medové pálenky ve spolupráci s firmou na destilaci ovocných kvasů.
Je zřejmé, že se mezi včelaři objeví řada různých řešení a doporučení, jak melecitózu zvládnout – nejen v časopisech, ale i na internetu a sociálních sítích. Každý včelař si musí zvolit cestu, která mu vyhovuje. Všichni bychom však měli pamatovat na povinnost zajistit zdravý stav svých včelstev a dobře je připravit na zimu i za těchto mimořádných podmínek.
Z časopisu včelařství Ing. Jiří Vorlíček
