Celý rok proti varroáze podzim, zima
Máme poznatky z terénu, z včelařské praxe, a ty nám říkají, že velké části včelařů a především začátečníkům je potřebné toto sdělit popřípadě dalším zopakovat.
V následujících řádcích se budeme zabývat problematikou varroázy na podzim a
ve větší části zimy. Hlavním úkolem ošetření proti varroáze v tomto období je
minimalizovat počet roztočů v přezimovaném včelstvu. Minimální počet samiček
roztoče Varroa destructor (v jednotkách) je předpokladem nízké základny v počtu
roztočů pro množení v následujícím roce. Existuje tak pravděpodobnost menšího
poškození včelstva a také minimalizace škod způsobených doprovodnými viry. Škod
způsobovaných viry se nemůžeme zbavit dříve, než se ve včelstvech minimalizují
počty roztočů. Především samičky roztoče Varroa destruktor jsou přenašeči virů.
Jaké jsou příčiny problémů s velkým přemnožením roztočů a velkých podletních až
zimních úhynů včelstev dosahujících téměř 30 %? Podstatou jsou nedostatečně
provedená podzimní ošetření, v důsledku toho se postupné zvyšuje počet roztočů v
přezimujících včelstvech až na neúnosnou míru.
Jak postupovat na podzim, abychom splnili co nejlépe tento cíl? Výběr
chemických veterinárních léčivých přípravků je omezen především počasím -
teplotou vzduchu a metodou aplikace. Z přípravků pro toto období máme u nás
vyráběné Varidol 125 mg s účinnou látkou amitraz, MP-10 a M-l AER s účinnou
látkou fluvalinát. Přípravek Varidol lze aplikovat fumigací i aerosolem, MP-10
fumigací, M-l AER na podzim jen aerosolem. Někdy doporučované použití přípravků
s kyselinou mravenčí a thymolem nelze za nižších teplot panujících v tomto
období využít. Přípravky s jinými účinnými látkami nejsou u nás registrovány.
Aby bylo ošetření v období od 10. října do 31. prosince dostatečně účinné, je
nutné dodržet následující zásady:
tření musí být rovnoměrně časově provedena v říjnu, listopadu a prosinci, tj.
podle pokynů na příbalovém letáku;
• při aplikaci fumigací nebo aerosolem k dosažení vysoké účinnosti nesmí být ve
včelstvu zavíčkovaný plod, kouř z fumigačního pásku ani aerosolové částice
nepronikají víčkem buňky. Případný zavíčkovaný plod je nutno vyřezat nebo „odvíčkovať*
na mezistěnu. Nejspolehlivějším opatřením jak zamezit přítomnosti zavíčkovaného
ploduje skoro zapomenuté kličkováni matek. To ale vyžaduje znalost a zkušenost;
fumigace je neúčinná při venkovní teplotě pod 10 °C, při této teplotě se
včelstvo stahuje do chomáče a povrchové včely chomáče nepustí kouř s účinnou
látkou do chomáče;
• fumigační pásek se po zapálení umisťuje svisle do mezery asi 3 cm široké do
nejhořejšího nástavku, nikdy ne do podmětu naležato nebo podobně jako slovenský
Avartin ve tvaru stříšky v podmětu;
• úl musí být při aplikaci dostatečně těsný, to platí především pro kočovná dna
a varroa dna.
• použitý aerosolový vyvíječ by měl mít otestovaný výkon nejpozději 2 roky před
použitím.
Otestování a případné opravy provádí vyškolení opraváři nebo VÚVč Dol.
Nejúčinnějším systémem podzimního ošetření je kombinace fumigace a aerosolu.
První ošetření se provede fumigací, druhé v závislosti na venkovní teplotě
fumigací nebo aerosolem a poslední nejlépe těsné před zimním slunovratem
aerosolem.
Z časopisu včelařství. Dr. Ing. František Kamler, ředitel VÚVč Dol Foto F.
Kamler
