Jaro přináší do včelaření rychlé změny. Včelstva rozšiřují plodové hnízdo, přibývá mladých včel a nastupující snůška zvyšuje nároky na prostor v úlu. Do dobře rozběhnutého vývoje však může zasáhnout několik chladných dnů. Právě proto záleží nejen na načasování jednotlivých zásahů, ale také na umístění stavebních rámků, uspořádání plástů a přiměřeném rozšiřování. Jak při jarních prohlídkách postupovat, aby zásahy odpovídaly skutečné síle včelstva?
Kočování se včelami umožňuje využít snůšku i tam, kam by včelstva ze svého stálého stanoviště nedolétla. Přesun k rozkvétajícím porostům může přinést více medu, lepší návaznost snůšek i nové možnosti pro rozvoj včelařského provozu. Současně ale znamená nakládání těžkých úlů, plánování dopravy, sledování počasí a zodpovědnost za živý náklad. Úspěch proto nezačíná až na rozkvetlém poli, ale už při přípravě přívěsného vozíku.
Jarní období patří ve včelařství k nejdůležitějším částem sezóny. Včelstva se po zimě rychle rozvíjejí, matky intenzivně plodují a s nástupem hlavní snůšky je nutné včas reagovat na jejich sílu i potřebu prostoru. Následující článek shrnuje praktické poznatky z práce na včelnici a zaměřuje se především na nasazování dalších medníků, čtení stavebních plástů, hodnocení rojové nálady a jarní obnovu včelstev.
Jaro je pro včelaře obdobím rychlých rozhodnutí. Včelstva se probouzejí, matky rozšiřují plodování, příroda nabízí první významnější snůšku a zároveň stále hrozí chladné období, které dokáže silné včelstvo během několika dní dostat na hranici hladu.
Polské včelnice umí českého včelaře překvapit hned na první pohled. Často se zde setkáte s tzv. varšavským rozšířeným úlem (varšavský „pošeřovaný“), který stojí na úzkovysokém plástu. Historicky šlo o užší míru, ale postupně se ustálila na přibližně 30 cm šířky a 435 mm výšky.
