Téma přítomnosti sršně asijské (Vespa velutina nigrithorax) stále více znepokojuje české včelaře i veřejnost. Důvodem jsou opakované nálezy jejího výskytu v České republice a riziko, které představuje nejen pro medonosné včely, ale i pro další volně žijící hmyz.
Sršeň asijská pochází původně z východní Asie, v Evropě se poprvé objevila před dvaceti lety ve Francii a od té doby se intenzivně šíří napříč kontinentem. Do České republiky se dostává nejen přirozenou cestou, ale také dálkovou nákladní dopravou. To potvrzují nálezy z února 2024 u Hrádku u Rokycan, kde bylo několik jedinců objeveno při vykládce zboží dovezeného z Francie kamionem. V současnosti máme potvrzené celkem tři zaznamenané lokality výskytu v ČR – Plzeň, Rudná u Prahy a zmíněný Hrádek u Rokycan.
Na těchto lokalitách již probíhá intenzivní monitoring pod vedením Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a dalších pověřených subjektů včetně regionálních včelařských sdružení. Cílem je především nalézt případně přezimující královny a lokalizovat s nimi spojená hnízda. Přestože bylo zatím jediné hnízdo objeveno pouze v Plzni, ostražitost a systematická kontrola jsou nezbytné.
Odchytové pasti jako podpora monitoringu
Vedle pozorování veřejností mohou v monitoringu pomoci také speciální odchytové pasti. Je však třeba zdůraznit, že pasti je nutno používat s odbornou pečlivostí, jelikož při nesprávném použití mohou škodit místním ekosystémům. Pasti slouží primárně k monitoringu, nikoli k úplné likvidaci sršní populace. Jediným efektivním způsobem úplné likvidace je nalezení a odborné odstranění samotného hnízda.
Důležitým problémem současných pastí je jejich nízká selektivita - kromě cílové sršně asijské do nich často zalétává i velké množství jiného, užitečného nebo dokonce chráněného hmyzu (až 98 % odchyceného obsahu pasti). Například ve Španělsku tvoří sršeň asijská pouze kolem 1–2 % a v Itálii 2–4 % všech jedinců zachycených v běžně dostupných láhvových pastích s tekutou návnadou.
Jak správně konstruovat a používat pasti
Abychom snížili nežádoucí dopady na užitečný hmyz, doporučujeme dodržovat následující pravidla:
Zamezit přímému kontaktu hmyzu s tekutou návnadou – návnadu oddělit mřížkou či síťkou, popřípadě aplikovat návnadu do absorbční houby (pozor na její rychlejší vysychání).
Zajistit dostatek únikových otvorů. Menší otvory o průměru cca 5 mm umožňují drobnému hmyzu únik, sršni asijské však z pasti uniknout nedokáží. Vstupní otvor by měl být velký asi 8 mm v nejužším místě, aby se do pasti dostaly i samotné královny.
Používat pasti s větracími otvory, které zajistí cirkulaci vzduchu, lepší šíření vůně návnady a také zvýší šanci na přežití necílového hmyzu.
Vyhýbat se jednoduchým pastím zvonovitého typu (např. PET láhve s tekutinou uvnitř), které zahubí velké množství užitečného hmyzu.
Budoucnost odchytových technologií
Specialisté v současnosti intenzivně pracují na vývoji feromonových lapačů, které budou selektivně lákat výhradně sršeň asijskou. Výzkumy již odhalily chemickou látku obsaženou ve feromonech tohoto invazního druhu, její praktické využití ale zatím naráží na překážky, především kvůli proměnlivým vlivům okolního prostředí. Doufejme, že v blízké budoucnosti budeme moci použít právě tato nově vyvinutá zařízení.
Prozatím zůstává nejlepší strategií pečlivý monitoring ve spolupráci s veřejností a uvážlivé používání dobře navržených pastí v rizikových lokalitách. Odborníci, včelaři a veřejnost by měli nadále úzce spolupracovat, aby bylo možné invazi sršně asijské důsledně hlídat a minimalizovat škody, které může způsobit našim včelstvům i celé přírodě.
Výběr návnady a správné použití pastí při monitoringu sršně asijské
Velmi důležitým faktorem úspěšného monitoringu sršně asijské je správný výběr a použití návnady v monitorovacích pastích. Nejčastěji doporučovanou návnadou je sladký sirup nebo jednoduchý cukerný roztok. Přidáním malého množství slabého alkoholu (např. pivo, bílé víno) do návnady se výrazně redukuje odchyt včel a jiného užitečného hmyzu. Dobře funguje například směs sirupu a piva v poměru 1:1 nebo směs sirup–pivo–bílé víno v poměru 1:1:1. Mezi další vhodné atraktanty patří rovněž výluh ze včelích plástů nebo lehce zkvašený med. K dostání jsou navíc i komerční směsi, které byly speciálně vyvinuty pro lákání sršňovitých druhů.
V létě, kdy sršní dělnice vyhledávají proteinovou potravu pro larvy, je velmi účinné použít jako návnadu také kousky masa. Dělnice sršní asijských na ně reagují velmi dobře, podobně jako na již odchycený hmyz uvnitř pasti.
Časové načasování a vhodná místa umístění pastí
Pasti je vhodné instalovat brzy na jaře (zhruba od poloviny března do konce dubna) zejména tam, kde očekáváme výskyt přezimujících královen. Zatímco v oblastech s vysokou početností sršní asijských se jarní odchyt nedoporučuje – kvůli přirozenému konkurenčnímu boji mezi královnami, který jejich populace snižuje efektivněji – v našich podmínkách, kde je výskyt zatím ojedinělý, mají právě jarní odchyty velký význam. Instalace těchto monitorovacích pastí u nás bude probíhat zejména v již potvrzených lokalitách a postupně také na místech, kde je výskyt sršně pravděpodobný.
Pravidelná kontrola pastí a další kroky při pozitivním nálezu
Ze všeho nejdůležitější je důslednost při pravidelné kontrole pastí. Zejména v raném jarním období je vhodná frekventovaná kontrola pastí, protože pozitivní nález královny vyžaduje okamžitou instalaci dalších pastí v okolí a zahájení intenzivního pátrání po primárních hnízdech.
Monitorování pastmi pokračuje i během sezóny sršní – od června do října. V tomto období již sršně zakládají rozsáhlá sekundární hnízda a jejich početnost roste, takže šance na jejich odchyt vzrůstá. Na jaře se pasti instalují zejména blízko včelínů, protože vůně včelích produktů láká přezimující královny. V létě se naopak doporučuje pasti umisťovat poblíž vodních zdrojů – sršně asijské si hnízda často zakládají právě v těchto lokalitách.
Pokud se pasti nacházejí v blízkosti bydliště, doporučuje se provést kontrolu denně a umožnit vypuštění necílového (užitečného či chráněného) hmyzu, který má při rychlém vypuštění příznivou šanci na přežití. U pastí umístěných na odlehlejších lokalitách se doporučuje alespoň týdenní kontrola. Při nalezení sršně asijské je zapotřebí pořídit fotografický snímek jedince a okamžitě nahlásit nález Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) na email
Z časopisu včelařství RNDr. Tomáš Görner (AOPK ČR)
