Včely pomáhají zvyšovat úrodu zeleniny
Článek je inspirován jeho slovenskou verzí od pana RNDr. Ivana Popoviče z VÚŽV Ústav včelárstva Liptovský Hrádok. Doufáme, že se Vám bude líbit. Zelenina je vedle ovoce neodmyslitelným článkem racionální výživy. Užitková zahrada bez ní by vlastně ani zahradou nebyla. Na rozdíl od ovoce se už mnohem méně ví, že kvetoucí porosty většiny zelenin jsou nabídkou nektaru a pylu, včelařsky svou měrou také významné, a že včely medonosné se svou opylovačskou aktivitou mohou podílet na zvýšení úrody plodů a semen. A to v zásadě dvojím způsobem - přímo a nepřímo.
Přímý podíl včel na množných zvýšení kapacit se týká následujících zelenin: okurky, dýně, vodního melounu, cukrového melounu, fazole, hrachu, bobu, eventuálně máku, papriky, rajčete, lilku. Jde o ty druhy zeleniny, z kterých se konzumují plody nebo semena. Na zvýšení úrody zeleniny, z nichž se konzumují vegetativní části, mají včely medonosné nepřímý podíl, a to prostřednictvím vyššího počtu a někdy i velikosti semen, vytvořených po jejich opylovací aktivitě na květech. K takové zelenině se řadí cibule, pórek, pažitka, česnek, chřest, mrkev, petržel, celer, kopr, topinambur, ředkvička a všechny kapustoviny. Samozřejmě, opylení této druhé skupiny zelenin včelami má větší význam při produkci semen ve velkém než v zahrádce v malém.
Okurka
Jelikož je cizosprašná, bez opylení hmyzem nepřinese téměř žádné plody. Včely medonosné jsou její nejpočetnějším opylovačem. Aby se však z květu vyvinul standardní plod, musí být květ včelou navštívený a opylený nejméně 10 až 15krát, jak vyplývá z výsledků výzkumu. Ze slabě opylení květu se obvykle vyvine deformovaný a nevybarvený plod. Podle doložitelný seriózních amerických pramenů se úrody okurek, když jsou včelami nedostatečně opyleny, snižují o 60 až 90%. Podle polských pramenů je průměrný počet plodů na 1 rostlině sprašovaných včelami 17, po opylení jiným hmyzem 2 a po ručním opylení 6. Květiny okurek jsou pro včely poměrně dobrým zdrojem nektaru a pylu, když z plochy 10 m2 vyprodukují okolo 60 až 80 mg nektaru, ale v skleníkových podmínkách 3krát méně.
Dýně
Je příbuzná okurce, údaje o okurce v podstatě platí i o dýni, jakož i u obou druzích melounů. Pro včely jsou její květy velmi vydatným zdrojem nektaru a pylu, že z plochy 10 m2 vyprodukují za příznivých povětrnostních podmínek kolem 180 mg nektaru. Podle seriózních amerických pramenů ztráty na výnosech plodů, když jsou její květy včelami slabě opyleny, nezřídka dosahují až 80%.
Fazole
Z jednotlivých druhů fazolí je pro včely medonosné nejpřitažlivější kolíková fazole šarlatová (Phaseolus coccineus). Na ploše 10 m2 vytvoří její květy v průměru asi 80 mg nektaru. Je cize opylivá. Podle polských pramenů po opylení včelami nasadí 12 až 19 plodů, dokud bez opylení nanejvýš 1 až 2. Naše běžná fazole, ať už kolíková nebo obecná keříčková varieta, je samoopylivá a pro včely medonosné nabídkou nektaru a pylu málo zajímavá.
Hrách
Je samosprašný a pro včely medonosné nabídkou nektaru a pylu téměř nezajímavý. Není zatím známo, zda by po doopylení včelami přinesl vyšší úrodu.
Mák
Pro včely je mimořádně atraktivní, protože květ produkuje velké množství kvalitního pylu, který včely potřebují na výchovu včelího plodu. Nektar netvoří. Včely jsou při sklízený pylu z květů máku mimořádně nervózní (zatím není jednoznačně prokázán důvod), a proto se citlivým či alergickým osobám nedoporučuje pobývat v blízkosti záhonů máku.
Rajče
Jeho květy nektar nevytvářejí. Rajčata jsou výrazně samosprašná plodina, nepotřebují včely na to, aby se vytvořily plody. Avšak jejich velmi dobrými opylovači jsou různé druhy čmeláků. Po jejich sprašování bývají zvýšené sklizně plodů. V současnosti se velmi rozmáhá záměrné doopylování rajčat ve sklenících ve velkovýrobě pomocí úlků s čmelím osazenstvem. Pro individuální zahrádkáře, kteří pěstují rajčata ve skleníku v malém, to nemá smysl. Zcela postačí ponechat otevřené dveře skleníku nejméně na 5-6 hodin denně, čmeláci, ať už z úlků nebo z volného náletu, se dovnitř dostanou samy.
Cibule
Je převážně cizosprašná. Včely medonosné tvoří rozhodující masu opylovačů její semenných porostů. Záměrné doopylení včelami zvyšuje úrodu cibulového osiva v rozmezí od 30 do 90%. Velmi dobře "meduje", když na ploše 10 m2 vytvoří v průměru okolo 60 g nektaru. Z rozlehlejších semenných plantáží v zahraničí jsou známé cibulové medy, které se vyznačují mimořádně vysokým obsahem draslíku. Cibulový zápach medu se při jeho dozrávání v úlu postupně ztrácí.
Mrkev
Je z větší poloviny cizosprašná, a tak na dosažení vysoké úrody semen potřebuje včely medonosné, které však na květech sbírají nektar jen za velmi příznivého počasí. Podobné vlastnosti ve vztahu ke včele medonosné mají i semenné porosty petržele, celeru a kopru.
Kapustoviny
Téměř všechny odrůdy, resp. variety zelí (zelí hlávkové, kapusta, kadeřábek, květák, brokolice atd..) jsou v kvetoucím stavu jako porosty velmi dobří producenti nektaru, a pylodajné rostliny pro včely medonosné. Za dobrých povětrních podmínek na 10 m2 vyprodukují 50 až 120 g nektaru. Jsou zčásti až převážně cizosprašné a nedostatek včel zapříčiňuje výrazně nižší výnosy osiva, někdy až o 90%. Přibližně to samé se dá říci i o ředkvích a ředkvičkách. Včely medonosné je velmi ochotně navštěvují.
V našem eshopu včelařské potřeby můžete zakoupit vše pro včelaření a pomoci tak opylení zeleniny na vaší zahrádce.
Autorem slovenské verze článku je RNDr. Ivan Popovič
