Úspěch ve včelaření se z velké části rozhoduje dřív, než vůbec postavíte první úl. Nejde jen o to, zda bude mít stanoviště pěkný výhled nebo snadný příjezd, ale hlavně o úživnost krajiny, průběh snůšek v dané oblasti a o mikroklima konkrétního místa.
Včelí tance fascinovaly lidstvo již od dob Aristotela, a tajemství jejich „řeči“ rozluštil během druhé světové války německý biolog Karl von Frisch. Po dlouhá léta však zůstávala záhadou otázka, jak včelí dělnice v temném úlu rozpoznají všechny detaily složitého tance. Nedávný vědecký výzkum přinesl odpověď – klíčovou roli v předávání informací hrají tykadla.
Med produkovaný bezžihadlovými včelami druhu Melipona beecheii má v mayanských komunitách významné místo díky svým léčivým vlastnostem. Tradičně je používán k podpoře imunity a hojení infekčních či chronických ran. Novodobé výzkumy dále ukazují, že tzv. ConA-nevázaná proteinová frakce tohoto medu vykazuje výrazné antimikrobiální účinky a inhibuje tvorbu biofilmu bakterií Pseudomonas aeruginosa. Tato frakce ovlivňuje integritu buněk, expresi genů pro bičík a redukuje tvorbu exopolysacharidové matrix, která je pro stabilitu biofilmu klíčová.
Velmi pozitivním trendem zůstává také zvýšená pozornost veřejnosti k tomuto invaznímu druhu. Právě v letních měsících dostávají odborníci denně 5–10 hlášení o podezření na výskyt sršně asijské. Naštěstí se zatím vždy jednalo o mylné poplachy.
Téma přítomnosti sršně asijské (Vespa velutina nigrithorax) stále více znepokojuje české včelaře i veřejnost. Důvodem jsou opakované nálezy jejího výskytu v České republice a riziko, které představuje nejen pro medonosné včely, ale i pro další volně žijící hmyz.
