Vzdušná navigace včel je fascinující a příroda ji zdokonaluje tisíce let před lidmi. Zatímco první piloti se orientovali podle linií silnic, železnic či vodních toků, včely si tento způsob navigace osvojily mnohem dříve.
Predikce vědců z Univerzity Palackého se vyplnila – sršeň asijská dorazila do západní části Česka. Tento nebezpečný druh, který ohrožuje místní včelstva, byl nedávno poprvé zachycen a identifikován v okolí Plzně. Kvůli příhodným podmínkám ohrožuje zejména západní území republiky. Zvýšenou pozornost by měli věnovat zejména odborníci a včelaři v okolí Plzně, Českých Budějovic a Podkrušnohoří.
Debata o původu včely medonosné (Apis mellifera) mezi vědci probíhá již několik dekád. Ačkoliv analýzy DNA představují zásadní nástroj pro odpovědi, otázka stále zůstává ne zcela vyřešena. Poměrně nedávná rozsáhlá genetická studie umístila domovinu včely medonosné do západní Asie, zatímco nejnovější výzkum ji spatřuje na severu Evropy.
V uplynulých měsících se na internetu šíří různé mýty o přidávání hmyzu do potravin. Téma se objevilo právě nyní, přestože možnost využití hmyzu při výrobě potravin není ničím novým. Jak to tedy skutečně je?
Za posledních 50 let se život dělnic chovaných včel za laboratorních podmínek zkrátil na polovinu ve srovnání se 70. lety minulého století. Tento pokles délky života má přímý vliv na úhyn včelstev a snížení produkce medu, pravděpodobně kvůli ztrátě jejich genetických vloh pro dlouhověkost.
