V tomto dílu naší série o racionalizaci ve včelaření se důkladně zaměříme na dvě aktuální témata: kočování včelstev a jejich efektivní ošetřování během celého roku. Cílem je minimalizovat počet potřebných zásahů a tím snížit časovou náročnost obsluhy jednoho včelstva. Budeme také řešit doplňování zimních zásob, což představuje důležitou oblast, kde lze dosáhnout výrazného zlepšení efektivity a úspory času.
Kočování včelstev – kdy a proč je nutné?
Na stanovištích bez dostatečného přísunu kvalitní a trvalé snůšky je pro dosažení optimálního ekonomického výnosu medu (obvykle okolo 30–50 kg na včelstvo) nutné převážení včelstev. Kočování provádíme jednorázově či opakovaně v závislosti na dostupnosti vhodných snůškových zdrojů. Při rozhodování o způsobu kočování bereme v potaz několik faktorů – zejména ekonomické náklady na vybavení pro převoz a časovou náročnost manipulace. Podrobnější informace jsou uvedeny v publikaci „Kočujeme se včelstvy“, kterou vydal Výzkumný ústav včelařský v Dole v roce 2016. Zde najdete detailní přehled výhod a nevýhod každého způsobu kočování.
Hlavní metody kočování včelstev:
Převoz menšího počtu včelstev osobními auty na jednoosých přívěsech (9–16 úlů)
Tato metoda není příliš efektivní pro přepravu větších počtů včelstev na vzdálenější místa. Úly jsou v tomto případě upevňovány přímo na palety nebo speciální plošinové palety, případně lze manipulovat jednotlivé úly pomocí rudlu speciálně navrženého včelařem panem Jindrou z Roudnice nad Labem. Využití je především u menších včelařských provozů s krátkými vzdálenostmi převozů. Alternativně se mohou použít plošinové palety na 18–20 úlů přepravované brzděnými přívěsy za silnějšími osobními nebo terénními automobily, což je vhodnější i pro středně velké včelařské provozy.
Hromadný převoz paletových systémů pomocí nákladních vozů a vysokozdvižných vozíků
Tato metoda představuje nejlepší efektivitu pro převoz většího množství včelstev na delší vzdálenosti. Nákladní auta jsou upravena pro bezpečnou fixaci palet, zatímco samostatný vysokozdvižný vozík je převážen na přídavném přívěsu za vozidlem. Postup významně šetří čas i práci při manipulaci se včelstvy.
Klasické kočovné vozy (maringotky)
Tradiční maringotky již postupně ustupují z provozu, zejména kvůli technickým problémům spojeným s jejich nesnadnou přepravou po silnicích a omezenému dojezdu při tažení traktorem. Dnes se jejich funkce přesouvá na moderní převozné včelíny, které lze snadněji převážet pomocí nákladních automobilů nebo větších a upravených přívěsů za osobní auta. Tyto nové typy převozných včelínů je možné buďto zakoupit hotové, nebo nechat vyrobit na zakázku dle individuálních potřeb včelaře.
Doplňování zimních zásob – cukerný roztok nebo tekutá krmiva?
Dnes je trendem používat tekutá krmiva určená přímo pro včely, ale z hlediska racionalizace a ekonomické efektivity to nemusí být nejlepší řešení. Při porovnání nákladů na kilogram sušiny cukru s komerčními tekutými krmivy a zvážení zdravotních rizik je jasné, že prostý řepný cukr je stále nejvýhodnější volbou. Při použití některých hotových krmiv navíc hrozí zvýšené riziko reziduí v medu v příští sezóně.
Technická stránka přípravy roztoku z řepného cukru nebývá složitá — s využitím běžného kalového čerpadla lze během hodiny snadno připravit stovky litrů kvalitního krmného roztoku. Včelaři mají s použitím řepného cukru dlouhodobé, téměř století trvající pozitivní zkušenosti. Využívání různých alternativ, zejména škrobových hydrolyzátů, stále vyvolává mnoho odborných diskuzí a otázek.
Efektivní zásahy a prohlídky včelstev v průběhu roku
Klíčovým ukazatelem úspěšnosti a ekonomiky včelaření je množství času stráveného péčí o každé včelstvo. Cílem je vždy minimalizovat počet časově náročných zásahů, aniž bychom slevili z kvality péče o včelstva.
Zde je několik tipů a doporučení pro efektivní péči během roku:
Příprava plodiště v dostatečném předstihu (již od června)
Plodiště by mělo být prostorné a volné pro intenzivní kladení matky. Zároveň odstraníme nepotřebné rámky nebo překážky, jako jsou například nedokončené stavební rámky či panenské dílo.Zajistěte dostatečný prostor pro zásoby glycidů a pylu
Zásoby doplňujeme nejlépe v červenci a srpnu. Obavy, že včely spotřebují zásoby příliš brzy, jsou většinou neopodstatněné, protože pokud je nepotřebují, zůstanou jim až do zimy.Zajištění správných podmínek přes zimní období
V období zimního klidu dbáme kromě léčby proti varroáze také na dostatečné větrání a klid včelstva. Zajišťujeme tak včelám optimální podmínky pro účinné hospodaření se zásobami.Sledování zdravotního stavu přes zimní měl
Pravidelný odběr zimní měli slouží nejen k zjištění množství varroázy, ale také poskytuje včasné varování o nezvyklých situacích ve včelstvu.Jarní prohlídky jsou klíčové
Jarní revize volte vždy důkladně. Cílem je, aby na stanovišti zůstala pouze zdravá a silná včelstva. Slabší (ale zdravá) včelstva spojujte nebo doplňujte oddělky.Podpora rozvoje v předjaří a na jaře
Zajistěte v úlu dostatek zásob cukrů, prostoru pro kladení matky a hlídejte rychlost růstu včelstva. Podle potřeby jej rozšiřujte a přidávejte dostatek stavebních rámků.Včasná reakce během intenzivní snůšky
Při intenzivních a krátkodobých snůškách, například řepkových, může dojít k výrazným denním přínosům medu (5–8 kg/den). Pokud včely nemají volné místo, hrozí rojová nálada. Nejjednodušším řešením je dopředu připravené rozšíření nástavky, ideálně uskladněnými v chladném skladu.Plánovaná výměna matek
Obměnu matek je vhodné provést ve vhodnou dobu – pokud je včelstvo silné a ve vrcholné kondici, přesuňte výměnu matky na podletí.
Doporučení včelařům
V této sérii článků jsme se pokusili shrnout a nastínit možnosti racionalizace základních aspektů včelaření. Existuje pochopitelně mnoho dalších možností, jak svoji práci efektivněji uspořádat nebo jak snížit náklady a dosáhnout lepších výsledků. Inspirujte se v odborné literatuře, během pravidelných setkání se včelařskými odborníky a na specializovaných konferencích.
Z časopisu včelařství Dr. Ing. František Kamler
