Surveillance varroázy
V následujícím příspěvku bych rád volně navázal na předchozí, týkající se léčení varroázy. V minulém příspěvku jsem konstatoval, že nařízená léčení jsou účinná, pokud jsou prováděna ve správný čas a správně. Řada včelařů hodnotí Státní veterinární správu (SVS) stále jako málo aktivní bez zájmu o včely. Jsou včely pro SVS „obtížný hmyz"? Chtěl bych se s Vámi podělit o to, jak to vidím já, dálkový víkendový včelař, starající se o 30 včelstev umístěných 500 - 625km od svého bydliště.
Vloni na jařejsem se pozastavil nad dokumenty vydanými SVS
nesoucími titul Prevence a tlumení varroázy včel a Zásady zvýšení účinnosti
stávajícího systému tlumení varroázy při zvýšeném riziku přemnožení roztočů,
protože ukládala Okesním organizacím Českého svazu včelařů (OO ČSV) a jiným
zájmovým sdružením (JZS) provádět monitoring varroázy a její výsledky hlásit SVS.
Obavu jsem měl především ze svých omezených možností, pokud bych se měl vloni a
během nadcházející sezóny pravidelně podílet na monitoringu nákazy.
Po prostudování nařízení а к němu se vztahujících dokumentů jsem zjistil, že
Předsednictvo republikového výboru ČSV dokument projednalo 19.4.2011. Bohužel se
toho ze zápisu, zveřejněném na webu, mnoho nedozvíme. Myslím, že toto je jedna z
věcí, ve které by nové vedení poměrně jednoduše mohlo sjednat nápravu. Vezměme
si konkrétní příklad nařízení SVS ze 4.5.2011 číslo jednací SVS / 2476 /2011.
Bod 4 zápisu zní: Předsednictvo Republikového výboru: 4. PROJEDNALO: Zásady
zvýšení účinnosti stávajícího systému tlumení varroázy při zvýšeném výskytu
roztoče Varroa destructor (materiál zaslala SVS ČR к připomínkám).
Osobně jsem z tohoto vyjádření vydedukoval, že se předsednictvo toutou nesporně
zásadní otázkou na svém jednání zabývalo, pravděpodobně zaúkolovalo Komisi pro
zdraví včel к přípravě připomínek. Bohužel її do dnešního dne není o naplnění
tohoto naprosto zásadního dokumentu ve zveřejněné dokumentaci ani v časopisu
včelařství ani z minka. Dokument sice ve Včelařství publikován byl, ale bez
pokynů к naplnění nařízení v rámci ČSV. Co to pro nás řadové včelaře znamená? My
přece tvoříme okresní organizace a jiná zájmová sdružení (JZS). Obávám se, že ve
svém důsledku mohou následky v nějaké podobě potkat každého z nás. A to pouze
proto, že vedení svazu a jiných zájmových sdružení nesplnili svoji povinnost,
nerealizovali nařízení SVS. ČSV podle publikovaných zápisů zjednání
pravděpodobně naplnění nařízení SVS ukončilo jeho prodiskutováním a
připomínkováním, o JZS nemám informace žádné. Pojednání Republikového výboru
jsem se zprostředkovaně dozvěděl, že Komise pro zdraví včel svazu zvažuje svoji
vlastní cestu к naplnění výše uvedeného nařízení. Bohužel opět bez detailů.
Můžeme pouze doufat, že loňská diskuze nebude pokračovat a skončí reálným sběrem
údajů pro SVS. Ta by konečně po mnoha letech mohla přestat vydávat nařízení к
tlumení varroázy pouze na základě pohledu do křišťálové koule a podle výsledků
vyšetření vzorků zimní měli, které neukáže vše o nákazové situaci v podletí
následujícího roku, kdy se bude rozhodovat o stavu včelstev na zimu.
Oslovil jsem jeden vybraný Okresní výbor, kde jsem se od předsedy dozvěděl, že
se bude přece odesílat hlášení po první fumigaci. Po vysvětlení jsem zjistil, že
se jedná o hlášení účinnosti letního ošetření Gabonem. Okresní výbor, nebo
alespoň jeho předseda vůbec nevěděl, že SVS vydala nařízení к sezóně 2011-2012.
Naopak přešel svižně do protiútoku a zaslal mně nařízení místně příslušného
krajského veterináře, ve kterém se uvádí, že vzhledem к dobré nákazové situaci v
onom kraji se letní ošetření kyselinou mravenčí nebo Gabonem bude provádět v
roce 2011 dobrovolně, cituji: „Léčba nižší intenzity varroázy včel v pozdním
jaru a v letním období všemi aplikačními formami kyseliny mravenčí, jenž
nezanechává žádná rezidua v medu ani ve vosku, je dobrovolná a nepodléhá žádným
omezením. Rovněž tak případná léčba přípravky GABON PA-92 proužky a. u. vet.
nebo GABON PA 1,5 mg proužky do úlů a. u. vet. je dobrovolná, s tím, že tyto
preparáty musejí být aplikovány co nejdříve po posledním odběru medu a nelze je,
vzhledem ke skutečnosti, že zanechávají rezidua v medu a vosku, využít pro jarní
ošetření včelstev.11
Jako lékaře mě napadla ihned otázka, proč vlastně musí Gabony předepisovat
veterinární lékař, když jejich aplikaci jindy ponechá na libovůli včelařů? Pokud
jde o realitu podzimu 2011, mám takový pocit, že včelstva v daném kraji
vyhodnocení SVS prostě nečetla, mnoho jich klidně proti předpokladům SVS
zesláblo a některá uhynula. To je ovšem jediná chyba jedné krajské SVS, zvláště
pokud vezmeme v úvahu, že ředitel SVS České republiky upozornil na možnost
přemnožení roztoče v roce 2011. Nařídil, aby do nařízení mimořádných
veterináních opatření krajských veterinárních správ pro rok 2011 až jaro 2012
byly začleněny Zásady zvýšení účinnosti stávajícího systému tlumení varroázy.
Dále uvedl, že zvýšenou pozornost vyžaduje i kontrola možné rezistence roztočů.
Hlavní prohřeškyjsou na straně ČSV a JZS. V minulém příspěvku jsem nastínil i
řešení vedoucí к naplnění nařízení SVS. Jde o provádění monitoringu intenzity
nákazy, vyhodnocení situace, hlášení SVS, zpětnou vazbu včelařům a včasné
zahájení léčení tedy Surveillance varroázy.
Program Surveillance varroázy
Termín surveillance se zjednodušeně používá pro označení sběru všech dostupných
informací v našem případu o průběžným vyhodnocováním získaných dat a včasné
realizaci opatření zabezpečující kontrolu onemocnění. Tato opatření spočívají
především ve včasném informování chovatelů včel i SVS o zhoršené situaci a
následném provedení léčebných opatření dle rozhodnutí SVS.
Výhody tohoto přistupuje možné vysvětlit na příkladu vojenské Surveillance
systému Nato, vyvinutého naším odloučeným pracovištěm v Mnichově (DEU). Systém
sbírá kontinuálně údaje o příznacích nemocí, se kterými vyhledali ošetřujícího
lékaře vojáci a další zaměstnanci během nasazení v misi. Soubor příznaků,
odborně symptomů, se liší podle druhu onemocnění a je typický pro dané
onemocnění. Pokud byli nasazeni vojáci různých národů, velmi často se stávalo,
že počty nemocných byly u jednotlivých národů tak malé, že se na jejich základě
nedalo včas zjistit zhoršení situace, která vedla mnohdy i ke vzniku epidemie.
Vyhodnocení všech jednotlivých hlášení od zúčastněných národů umožnilo včas
odhalit počátek vznikající epidemie a provést včasná opatření a tím předejít
mnoha onemocněním. Systém byl testován i v civilním prostředí Francouzské
Guajany, kde dokázal odhalit epidemii horečky Dengue o 5 týdnů dříve než místní
státní zdravotnictví.
Jak připravit systém pro sledování a kontrolu varroázy?
Hned úvodem zdůrazňuji potřebu zahájení sběru a vyhodnocování dat před snahou o
vytvoření „dokonalého systému11 za pomoci mnohaletých nekonečných diskuzí a
následnému spuštění sběru. Pokud bychom pro začátek realizovali sběr dat v
souladu s nařízením SVS ze 4.5.2011 číslo jednací SVS / 2476/2011 а к němu
stanovili základní parametry sledovaných včelstev, můžeme již v průběhu letošní
sezóny výrazně přispět ke zlepšení nákazové situace. Pokud bychom např. do
sledování zařadili maximálně silná včelstva umístěná na nejteplejších a snůškově
nadprůměrných stanovištích daných regionů, tak na základě získaných dat je
většina včelařů schopna včas zahájit léčení v případě zjištěného přemnožení
roztočů. To vyplývá ze silné provázanosti rozsahu plodování a množení roztoče.
Další informace budou samozřejmě vyplývat z analýzy získaných dat a modelů
vývoje populace roztočů.
К tomu by bylo výhodné zaznamenávat maximální denní teploty v průběhu ledna až
června. Úplně jednoduše můžeme modelování vysvětlit tak, že veterinární lékaři
jsou schopni podle dynamiky množení roztočů a např. koincidence virových nákaz
předpovědět, kdy dojde к hraničnímu pomnožení roztočů. К vytvoření a zpřesnění
zmíněných modelů je však potřeba analyzovat co nejvíce reálných dat. Reálná data
jsou zatížena chybami, proto není možné se spoléhat na literární údaje nebo
čistě matematické modely. Na základě vyhodnocení shromážděných dat by se
upravovaly požadavky na sbíraná data. Ke sběru a vyhodnocování stačí pro začátek
klidně i tužka a papír nebo jednoduchá excelová tabulka. Začít bychom měli se
sběrem v souladu s nařízením SVS nejpozději začátkem června 2012!
Jak provádí monitoring v praxi jedna základní organizace v Čechách?
Kde kdo mne přesvědčuje, že zorganizovat plošné celoroční sledování spadu
samiček Varroa destructor (dále V. d.), je velmi náročné a takřka nemožné.
Seznámil jsem se však s předsedou ZO ČSV, která monitoruje spad V. d. již 4 roky
a nejen to. Zřídili si jakousi informační službu. V ní působí dva, tři zkušení
včelaři, kteří shromažďují a vyhodnocují za celou ZO data, které jim od června
do září dodávají místní včelařští důvěrníci. Na varovné signály od včelařských
důvěrníků ihned reagují, zpravidla kontrolou přímo na místě a podle situace
navrhují léčebná opatření. Velice mne např. překvapilo, že tato organizace již
na začátku června loňského roku zachraňovala jednu včelnici. Její včelařští
důvěrníci dostali písemné varování s návrhem na opatření ve svých obvodech již v
červnu a červenci. Naproti tomu ČSV, o. s. i přes varovné signály z řad včelařů
i jeho některých členů PRV, mlčel. Na hrozící nebezpečí v podobě přemnožení
kleštíka a vyššího výskytu virů nereagoval a svým členům tak nepřímo způsobil
mnohamilionové ztráty na včelstvech. Organizace, o které píši, vybavila své
včelařské důvěrníky zasíťovanými podložkami a kyselinou mravenčí. Pořádá kurzy,
semináře a přednášky, na kterých své členy vzdělávají především v oblasti boje s
kleštíkem i ostatními nemocemi. Při svých zásazích v průběhu roku proti V. d.
upřednostňují kyselinu mravenčí. Tímto opatřením její členové zvyšují
pravděpodobnost vysoké účinnosti podzimního ošetření. Přesto tento předsedaje se
svými výsledky spíše nespokojen než spokojen a snaží se členy ZO motivovat к
větší pečlivosti. Protože se nejedná o ojedinělou organizaci (jmenoval mi ještě
další dvě ZO, které v rámci 00 postupují podobně), domnívám se, že to jsou
příklady hodné následování.
Cožpak nemáme v každé ZO ČSV 2 - 3 svědomité včelaře, kteří by podobnou
signalizační službu pro svojí ZO zabezpečovali?
V boji proti V. d. jsme totiž na jedné lodi. Zalajdačení jednoho může znamenat
ztráty i druhého včelaře nebo ho ochránění jeho včel stojí více úsilí.
Domnívám se pokud nepůjdou příkladem vrcholní funkcionáři svazu, 00 a ZO ČSV, je
téměř nemožné úspěšně motivovat к činnosti členskou základnu. Manažeři říkají,
že vítěz má vždy nějaký plán, avšak poražený samé výmluvy. Výmluv jsme za
posledních několik let slyšeli mnoho. Nyní nastal čas vše řádně připravit a
hlavně provést. Také toto by mohla být výzva pro nové vedení ČSV, o.s., které
bylo zvoleno 14.1.2012.
Pro časopis včelařství
MUDr. Radek Hubač