Tichá výměna nemusí znamenat okamžitý konec původní matky. V jednom včelstvu mohou po určitou dobu působit stará i mladá matka současně. Následující praktický příklad ukazuje jejich soužití v úlu rozděleném mateří mřížkou, rozdíly v kvalitě plodování i důvody, proč může být dokončení tiché výměny na konci srpna problematické.
Od smetence ke dvěma plodovým tělesům
Přibližně dva měsíce před popisovanou prohlídkou byl vytvořen smetenec s kvalitní plemennou matkou linie Anatolika. V původním kmenovém včelstvu se ji včely pokoušely vyměnit tichou výměnou, přestože výborně kladla.
Po usazení se smetenec velmi dobře rozvinul a vystavěl dva nástavky. Podrobnější kontrola však odhalila vylíhlé matečníky z tiché výměny a dvě oddělená centra plodování. Takové uspořádání naznačovalo, že ve včelstvu současně kladou dvě matky.
Původní plemenná matka měla ještě posloužit k nalarvení série pro vlastní chov. Bylo proto potřeba spolehlivě rozlišit její plod od plodu mladé dcery F1, aby larvičky pro odchov pocházely skutečně od vybrané plemenné matky.
Rozdělení včelstva mateří mřížkou
Obě matky byly odděleny mateří mřížkou. Mladá, nově oplozená matka zůstala ve spodním nástavku, zatímco stará plemenná matka byla ponechána v horním. Z jejího plodu se následně podařilo odchovat požadovanou sérii matek.
Toto uspořádání zároveň umožnilo sledovat, jak si dvě oddělená plodová tělesa v jednom úlu rozdělí zásoby při dokrmování z horního rámkového krmítka.
Po více než měsíci přišel čas mateří mřížku odstranit. Záměrem bylo umožnit před zimou přirozený přesun plodování do spodního nástavku a ponechat horní nástavek jako zásobní prostor.
Mladá matka dole, kvalitní plod staré matky nahoře
Ve spodním nástavku se včely soustředily na pěti rámcích. Mladá neznačená matka byla přítomná a kladla, její plodové plochy však byly výrazně mezerovité a málo souvislé. Nabízela se možnost, že oplození neproběhlo zcela dobře, případně že včely věnovaly větší péči plodu v horním nástavku.
Stará plemenná matka naproti tomu vytvářela velmi ucelené plodové plochy. Uprostřed se nacházel nejstarší zavíčkovaný plod a směrem k okrajům navazovala mladší stadia až po čerstvá vajíčka. Přestože se ji včely již dvakrát pokusily vyměnit, její plodování při této prohlídce působilo podstatně lépe než plodování mladé matky.
Při současné přítomnosti mladé matky ve spodním nástavku navíc ustala další snaha včel o výměnu staré matky. Obě tak mohly dál působit v jednom včelstvu, každá ve své části úlu.
Odstranění mřížky a příprava uspořádání na zimu
Při prohlídce byla mateří mřížka odebrána a plodové plásty ve spodním nástavku soustředěny do středu. Rozhodnutí, kterou matku si včelstvo ponechá do jara, zůstalo na včelách.
Předpokladem bylo, že další doplňování zásob postupně omezí prostor pro kladení v horním nástavku a přiměje starou matku přesunout se níže. Další vývoj měl ukázat, zda se mladá matka kvalitou plodování staré matce vyrovná.
Proč jsou tiché výměny na konci srpna rizikové
Při pozdně letní výměně nebo ztrátě matky hraje zásadní roli čas. Od vajíčka do rozkladení nové matky uplynou za příznivých podmínek přibližně tři až čtyři týdny. Samotný vývoj matky od vajíčka trvá přibližně 16 dní, po vylíhnutí následuje zhruba 7 až 10 dní do oplození a další 2 až 3 dny do začátku kladení.
Od nakladení vajíčka pak trvá dalších 21 dní, než se vylíhne dělnice. Pokud tento proces začíná až na konci srpna, hrozí, že včelstvo nestihne vychovat dostatečně početnou zimní generaci.
Za pěkného počasí se matky mohou oplodnit ještě v polovině září. Příznivější podmínky mohou být například u včel linie Buckfast, které trubce nevyhánějí tak razantně jako kraňka, nebo tam, kde jsou udržována osiřelá včelstva s trubci. Ani tehdy však nezaniká vysoké riziko, že se pozdní matka neoplodní a stane se trubcokladnou.

Význam termínu a důvodu tiché výměny
Tiché výměny probíhající přibližně v polovině letních prázdnin bývají z hlediska načasování příznivé. Jinak je tomu u velmi časných výměn, například v květnu. Ty mohou souviset s virovým postižením matky a snaha o výměnu se potom může opakovat i u její dcery.
Důvodem k výměně ovšem nemusí být špatné kladení. Včely mohou reagovat také na drobný tělesný defekt, například poškozenou nožičku. Taková matka přitom může být po fyziologické stránce schopná kvalitně klást ještě další dva roky. Popsané soužití dvou matek ukazuje právě situaci, kdy původní matka navzdory opakované snaze včel o její výměnu stále vytvářela velmi kvalitní plodové plochy.
Chybějící plod nemusí znamenat bezmatečnost
Zvláštní pozornost si zaslouží včelstvo, ve kterém na konci léta není plod ani původní matka, ale přitom se nechová osiřele. V takovém úlu může být s velkou pravděpodobností mladá, dosud nerozkladená panuška z tiché výměny.
Přidání koupené nebo vlastní odchované matky bez ověření tohoto stavu může skončit jejím okamžitým usmrcením. Pokud není stav včelstva jasný, je namístě provést plodovou zkoušku.
Vyhledání panušky pomocí mateří mřížky
Pro situaci, kdy ve včelstvu nejsou vajíčka, včely nejeví známky osiřelosti a mladou matku se nedaří najít na plástech, je popsán postup s využitím mateří mřížky. Všechny včely se ometou, na dno se položí mateří mřížka a nástavky se vrátí na místo. Včely se poté nechají naběhnout přes mřížku.
Smyslem tohoto postupu je zachytit panušku pod mřížkou, odkud ji lze odebrat. Teprve po odstranění přítomné mladé matky následuje přidání nové, již rozkladené matky.
Inspirováno videem Tomáše Märze.


























































































































































































