724 937 999 objednavky@jahan.cz
Přihlásit se / Registrovat
Přihlásit se / Registrovat
Moje přání

Váš seznam přání je prázdný.

Porovnat

Nejsou přidány žádné položky k porovnání.

Košík

Váš nákupní košík je momentálně prázdný.

Silné napadení kleštíkem včelím a související virózy mohou na konci léta výrazně změnit stav včelstev i jejich vyhlídky na přezimování. Podzimní kontrola se pak netýká pouze počtu roztočů na podložce, ale také síly včelstva, kvality plodu, stavu matky a množství zásob. Následující případy zachycují průběh péče o několik zasažených včelstev, jejich rozdílné reakce na ošetření kyselinou mravenčí a šťavelovou i konkrétní zásahy před zimou.

Popisovaná sezóna byla náročná nejen z hlediska varroázy, ale také kvůli loupeživosti a rozvoji virových onemocnění. Zatímco některá včelstva po zásahu zůstala oslabená, ale životaschopná, jiná se již nepodařilo zachránit. Výrazné rozdíly se objevily zejména mezi včelstvy ošetřenými včas a těmi, u nichž byl zásah mírnější nebo odložený.

Včelstvo po třech ošetřeních kyselinou mravenčí

Hlavním sledovaným případem je včelstvo, které dříve vykazovalo extrémní spad roztočů Varroa destructor. Jeho stav si vyžádal trojí ošetření kyselinou mravenčí, dále označovanou jako KM. Přibližně měsíc před následnou podzimní prohlídkou proběhla také výměna matky.

Při kontrole podložky byli nalezeni pouze tři roztoči. V porovnání s předchozím mimořádným spadem byl tento nález hodnocen jako velmi dobrý výsledek. Včelstvo však po prodělaném zatížení a léčebných zásazích zůstalo slabší, takže jeho další stav bylo možné posuzovat také podle obsednutí plástů, plodování a vzhledu nově se líhnoucích včel.

Osm vysokých plástů a zásoby v nízkém nástavku

Oslabené včelstvo bylo staženo na osm vysokých plástů. Pod nimi zůstal nízký nástavek se zásobami, které si včely postupně přenášely vzhůru. Toto uspořádání odpovídalo jeho aktuální síle po úbytku části populace.

Přesouvání zásob ze spodního nástavku mělo zároveň mírný podněcující účinek. Včely tak využívaly potravu uloženou pod hlavním prostorem a přemisťovaly ji do horní části úlu. Vedle nízkého zjištěného spadu patřila tato aktivita k popsanému obrazu včelstva při kontrole na konci září.

Nová matka a překvapivě pěkné plodování

Ve včelstvu působila letošní speciální matka z chovné, v podkladu označené jako „stopové“, linie. Při prohlídce se na plástech nacházelo přibližně 10 až 12 dm² otevřeného i zavíčkovaného plodu. Na konec září šlo v rámci sledované včelnice o nadprůměrně pěkný stav.

Rozdíl byl patrný zejména ve srovnání se zdravými včelstvy v okolí, která již v té době plodování téměř ukončila. U tohoto dříve silně zasaženého včelstva tedy po výměně matky a ošetření pokračovala obnova populace. Důležitou součástí pozorování přitom nebyla jen plocha plodu, ale také stav včel, které se z něj líhly.

Vitální mladé včely, přínos pylu a doplnění krmení

Čerstvě vylíhlé včely působily vitálně a nebyly na nich patrné známky poškození. Včelstvo zároveň aktivně přinášelo pyl z netýkavky a břečťanu. Přes předchozí výrazné oslabení tak při kontrole vykazovalo běžnou pracovní aktivitu i pokračující plodování.

Dalším plánovaným krokem bylo přibližně za týden podat ještě jednu dávku krmení. Jejím účelem bylo doplnit zásoby do buněk, které se uvolní po vylíhnutí zbývajícího plodu. Krmení tedy mělo navázat na aktuální vývoj plodového tělesa a využít postupně uvolňovaný prostor na plástech.

Šance tohoto konkrétního včelstva na úspěšné přezimování byla odhadnuta na 80 %. Šlo o odhad vycházející z jeho tehdejšího stavu: nízkého zjištěného spadu, pěkného plodu, vitality mladých včel a fungující nové matky.

Včasný a opožděný zásah měly rozdílný průběh

U dalších včelstev se ukázaly podstatně odlišné výsledky. V jednom případě byl použit razantní zásah se silným odparem 85% kyseliny mravenčí v odpařovači. Podle popsaného průběhu následovalo zastavení množení roztočů i dalšího rozvoje pozorovaných projevů viróz, byť za cenu dočasného oslabení včelstva. Před zimou toto včelstvo v systému Dadant hustě obsedalo šest uliček a nadále mělo šanci přežít.

Méně příznivě dopadla včelstva, u nichž bylo ošetření provedeno příliš mírně nebo přibližně o čtrnáct dní později. K odkladu došlo kvůli dalšímu sledování vývoje jejich stavu. Následný kolaps se projevoval různě: někde zůstala jen hrstka včel, jinde osazenstvo zesláblo na tři uličky a v některých úlech zůstalo velké množství nedolíhnutého plodu.

Srovnání pozorovaných výsledků ošetření

Následující přehled shrnuje průběh jednotlivých popsaných případů. Zachycuje nejen použitou kyselinu, ale také načasování zásahu a stav včelstev před zimou.

Ošetření a jeho načasování Pozorovaný průběh Stav včelstva před zimou
Včasné a razantní ošetření kyselinou mravenčí Silný odpar 85% KM v odpařovači byl v popsaném případě spojen se zastavením množení roztočů a dalšího rozvoje projevů viróz. Včelstvo přitom dočasně zesláblo. Husté obsednutí šesti uliček v systému Dadant a zachovaná šance na přezimování.
Příliš mírné nebo přibližně o čtrnáct dní opožděné ošetření kyselinou mravenčí Zhoršování stavu pokračovalo až ke kolapsu. Pouhá hrstka včel, zeslábnutí na tři uličky nebo velké množství nedolíhnutého plodu.
Pásky s kyselinou šťavelovou ponechané po dobu jednoho měsíce Roztoči průběžně padali, ale na plodu přetrvávaly projevy rozvinuté virózy, včetně mezerovitosti a včel se zakrnělými sosáčky. Stav byl hodnocen tak, že bez následného zásahu kyselinou mravenčí by včelstva do zimy nepřežila.

Pásky s kyselinou šťavelovou a přetrvávající poškození plodu

Samostatnou zkušenost představovala včelstva ošetřovaná po dobu jednoho měsíce pásky s kyselinou šťavelovou. Po celou dobu docházelo k průběžnému spadu roztočů, stav plodu se však nevyvíjel příznivě. Plod zůstával mezerovitý a objevovaly se včely se zakrnělými sosáčky.

V těchto případech tedy samotné průběžné srážení roztočů neprovázelo zastavení již rozvinutých projevů virového onemocnění. Následovalo další ošetření kyselinou mravenčí. Podle hodnocení popsaného stavu by bez tohoto navazujícího zásahu postižená včelstva do zimy nepřežila.

Pozdní rozplodování jako „polibek smrti“

Pozdní plodování může mít u silně poškozených včelstev i zcela jiný průběh než u hlavního sledovaného případu. Popsaný jev označovaný jako „polibek smrti“ začíná úbytkem dělnic v důsledku viróz. Matka se následně znovu intenzivněji rozklade, jako by včelstvo dohánělo ztracenou populaci.

Oslabené osazenstvo však již nedokáže takový plod dostatečně zahřívat a kvalitně krmit. Z pozdního plodu se pak líhnou krátkověké včely, které nejsou schopné přečkat zimu. Rozšíření plodové plochy tak v tomto popsaném průběhu neznamená skutečné zotavení, ale doprovází další slábnutí včelstva.

Spojení bezplodého včelstva se záložním oddělkem

Jedno ze včelstev, které přežilo razantní ošetření kyselinou mravenčí, následně prošlo tichou výměnou matky. Nová matka se však ani na konci září nerozkladla. Včelstvo zůstávalo bez plodu, přestože obsedalo šest uliček.

Řešením bylo odstranění nekladoucí matky zamáčknutím a rozhodnutí připojit k bezplodému včelstvu slabší oplozovací oddělek. Ten obsedal tři uličky a měl mladou, pěkně kladoucí matku. Plánované spojení tak využívalo záložní oddělek k doplnění funkční matky do včelstva, které si po ošetření ještě zachovalo podstatnou část osazenstva.

Záchrana matky ze zkolabovaného včelstva

Jiný postup se týkal včelstva, které zkolabovalo po opožděném ošetření. Z tohoto včelstva byla odebrána loňská matka a přenesena do osiřelce. Před jejím vložením byly v přijímajícím včelstvu vylámány náhradní matečníky.

Přidání bylo úspěšné. Matka se v novém včelstvu ujala a ihned začala klást pěkná kola plodu. Přestože původní včelstvo již nebylo možné zachránit, jeho matka se v jiném osazenstvu znovu dobře uplatnila.

Virové infekce a přenos prostřednictvím matky

S přesunem matek ze silně zasažených včelstev souvisí také otázka přenosu virů. K nákaze matky nemusí nutně dojít přímo při páření s virotickým trubcem. Pokud je však sama infikovaná, může klást infikovaná vajíčka. V popsaných zkušenostech včely takovou matku často rozpoznají a pokoušejí se ji vyměnit.

Současně je uvedena zkušenost, že matky odebrané ze včelstev kolabujících na varroázu bývaly ve většině případů v pořádku a v novém včelstvu fungovaly bez problémů. Úspěšné přijetí loňské matky do osiřelce a její následné pěkné kladení představují jeden z takových případů.

Zimní pokap kyselinou šťavelovou jako příprava na další sezónu

Závěrečným krokem popsané péče je zimní pokap kyselinou šťavelovou v bezplodém období. V sezóně s vysokým tlakem kleštíka a souvisejících viróz je jeho cílem snížit zbytkovou populaci roztočů na co nejnižší úroveň ještě před jarním rozvojem.

Tento zásah je v uvedeném postupu chápán jako důležitá součást přípravy na následující rok. Záměrem je vstoupit do nové sezóny s minimálním zatížením kleštíkem a vytvořit předpoklady k tomu, aby další chemické zásahy během příštího roku nebyly potřebné.

Inspirováno videem Tomáše Märze.