Podzimní ošetření proti kleštíkovi včelímu (Varroa destructor) patří k důležitým součástem péče o včelstva před zimou. Praktická ukázka ze stanoviště v Brně přibližuje přípravu úlů, fumigaci přípravkem Varidol i následné sledování spadu roztočů po prvním listopadovém ošetření.
Jde o popis konkrétního postupu ze včelařské praxe, nikoli o jediný způsob aplikace. Vedle vložení doutnajícího fumigačního pásku do podmetu se používají také aplikátory, které přivádějí léčebný kouř do úlu očkem.
Příprava úlu před fumigací
Před aplikací se kontroluje uzavření úlu, aby z něj kouř předčasně neunikal. V popsané ukázce je podložka na dně úlu pečlivě utěsněna, česno uzavřeno hadrem a všechna očka zůstávají zavřená.
Tato příprava omezuje únik kouře i jeho odvětrávání včelami. Po vložení pásku tak účinná látka zůstává uvnitř úlu po stanovenou dobu působení.
Příprava fumigačního pásku a léčiva
V ukázce se pracuje s fumigačním páskem položeným naplocho nebo přeloženým do tvaru malé stříšky. Přeložení má usnadnit jeho prohoření a omezit zhasínání. Při umístění je však důležité, aby doutnající pásek nebyl v kontaktu s mělí, uhynulými včelami ani jiným hořlavým materiálem na podložce.
Před nakapáním přípravku se lahvička krátce zahřeje v dlani. Tekutina poté lépe odkapává a manipulace s ní je snazší. V zachyceném ošetření byly použity tři kapky Varidolu; tento údaj popisuje konkrétní aplikaci a nelze jej převzít jako univerzální dávku pro každé včelstvo.
Pásek se následně zapaluje. V popsané ukázce je zapálen na více místech kvůli sklonu k nerovnoměrnému hoření a zhasínání. Do úlu se vkládá teprve tehdy, když již nehoří plamenem, ale pouze doutná.

Načasování ošetření a doba uzavření úlu
Podvečerní termín byl zvolen proto, že včely již zůstávají v úlech a méně vylétávají. Vedle denní doby je ovšem podstatná také venkovní teplota: fumigace Varidolem má probíhat při teplotě nad 10 °C.
Doutnající pásek se v popsaném postupu zasune na podložce do podmetu a úl se ihned utěsní. Přestože samotný pásek vydoutná přibližně během dvou až tří minut, úl zůstává uzavřený 30 až 40 minut. Během této přestávky je možné věnovat se další práci na stanovišti.
Podzimní stav podmetu a práce s podložkami
Při manipulaci s podložkami jsou v podmetu vidět také uhynulé včely. V této ukázce je jejich přítomnost spojována s prvními mrazivými rány a přirozeným úhynem starších letních včel.
Celkové čištění podložek je v popsaném postupu odloženo až na dobu po ošetření a kontrole spadu. To je však potřeba odlišit od přípravy místa pro fumigační pásek, které musí zůstat bez hořlavých nečistot.
Otevření česen a kontrola dohoření pásku
Po uplynutí 30 až 40 minut se z česen odstraní uzavírací hadry. Součástí kontroly je ověření, zda fumigační pásek celý vydoutnal. Popsaná ukázka při jeho nedohoření počítá s opětovným zapálením.
Následuje první prohlídka podložek. Za šera je nutné si přisvítit, v tomto případě pomocí blesku. Roztoči jsou dobře patrní zejména na světlém povrchu, zatímco tmavá podložka jejich rozeznávání a počítání ztěžuje.

Co ukáže první spad po fumigaci
Roztoči nalezení přibližně půl hodiny po aplikaci poskytují první orientační informaci o průběhu ošetření. Takto časná kontrola ale ještě neukazuje celkový spad a sama o sobě nepotvrzuje nízké napadení včelstva.
Po zběžném spočítání proto podložky zůstávají přibližně týden v podmetu, aby zachytily i další postupně padající roztoče. Před vrácením se nečistí, takže je možné sledovat navazující spad.
Podložky jsou oproti poloze při fumigaci vloženy obráceně. U použitých úlů tím zůstává prostor pro proudění vzduchu a včelstva vnímají venkovní chlad, což je záměrem popsaného předzimního uspořádání.
Výsledky u kmenových včelstev
U prvního kontrolovaného kmenového včelstva bylo na tmavé podložce nalezeno přibližně do 30 roztočů. Druhý úl vykazoval o něco vyšší spad, stále však šlo o jednotlivé kusy. Na podložce se nacházela také jedna uhynulá včela.
Další silné kmenové včelstvo, které v minulosti trpělo výrazným napadením kleštíkem, mělo při první prohlídce přibližně 10 spadlých roztočů. Ve srovnání s dřívějšími zkušenostmi ze stejného stanoviště šlo o příznivý první výsledek.
Výsledky u srpnových oddělků
U oddělků vytvořených v srpnu byly bezprostřední spady ještě nižší. Na světlých podložkách se roztoči dobře počítali: u jednoho oddělku byly nalezeny pouze jeden až dva kusy, u dalších přibližně pět až sedm.
První prohlídka tedy zachytila rozdíly mezi jednotlivými včelstvy, na celém sledovaném stanovišti však převažovaly nízké počty. Jejich další vývoj měl ukázat následující týden sledování.

Souvislost s předchozím ošetřováním a okolím stanoviště
V minulých letech bývaly na tomto brněnském stanovišti zaznamenávány podstatně vyšší spady. Již půl hodiny po fumigaci ležely na podložkách stovky až tisíce roztočů. Takové nálezy byly vnímány jako známka vážného problému a potřeby dalšího zásahu.
Příznivější výsledek v popsaném roce je spojován s předchozí péčí o včelstva. Listopadové aplikaci Varidolu předcházelo letní ošetření kyselinou a následné přeléčení přípravkem VarroMed. Těmto zásahům je přisuzován významný podíl na omezení populace kleštíka.
Další uváděnou souvislostí je zánik blízkého zanedbávaného stanoviště, které bylo považováno za zdroj opakované reinvaze roztočů. Tamní včelstva zanikla před dvěma lety a od té doby je v lokalitě pozorován nižší tlak parazita.
Další sledování před zimou
Nízký bezprostřední spad po první listopadové fumigaci přinesl příznivý první dojem a optimističtější výhled na přezimování. Navazujícím krokem však zůstává kontrola podložek během přibližně jednoho týdne.
V popsaném postupu by nález desítek až stovek roztočů vedl k úvaze o třetí fumigaci. Samotný počet zjištěný po prvních 30 až 40 minutách ale k takovému rozhodnutí nestačí. První prohlídka a následné sledování spadu proto představují dvě odlišné části kontroly po ošetření.
Inspirováno videem z kanálu všichni Pečinkovi


























































































































































































