Já osobně chovám včely rekreačně, v sezóně mám 5 až 6 včelstev. Likvidaci starého díla a získání vosku jsem vždy řešil pomocí slunečního tavidla. Výhodu vidím v nízkých pořizovacích nákladech, ty provozní jsou nulové. Při dodržení několika zásad je kvalita získaného vosku vynikající. Jedinou nevýhodou, (která je citovaná také v literatuře) je menší výtěžnost vosku v porovnání s vařákem.
Problematika vody v medu je ve včelařství celkem diskutované téma. Rád bych tyto materiály doplnil o zkušenost, která se může týkat především včelařů provozujících vícenástavkové včelařství jedná se o souvislost mezi hustotou medu a kvalitou obsednutí úlového prostoru včelami. Nejeden nástavkový včelař totiž zjišťuje, že tradiční poučka “vytáčet jen plně zavíčkované plásty” nemusí být zárukou získání bezpečně hustého medu.
Zrnka pylu jsou samčí pohlavní buňky rostlin. Aby se rostliny
mohly rozmnožovat, potřebují dostat pyl na pestíky v květech. Hmyzosnubné
rostliny využívají k tomuto přenosu hmyz. Tyto rostliny produkují více pylu, než
bývá nezbytně potřeba pro dané opylení. Pyl, který je nadbytečný spolu s
nektarem, se stávají lákadly, ale i odměnou pro opylovatele.
Přinášíme vám třetí a poslední díl našeho seriálu, jak si doma vyrobit
jednoduchý vařák na vosk. Tentokrát použijeme plastový zahradní sud na vodu o
objemu 220 litrů. Uvidíte, že i tento velkokapacitní vařák na vosk je velice
levná záležitost. Počítejte s celkovou investicí 1.500 – 2.500Kč Cena závisí na
tom, zda použijete jeden nebo dva vyvíječe. Výhody a nevýhody opět posuďte sami.
Tentokrát si ukážeme, jak vyrobit opravdu velký, ale přesto velmi levný vařák.
Třetí varianta pro
Vaší inspiraci
Připravili jsme pro vás druhý díl našeho seriálu, jak si doma jednoduše a levně vyrobit vařák na vosk. Dnes použijeme plastový barel o objemu 120 litrů. Sami se přesvědčíte, že výroba celého vařáku je velice levná záležitost. Výroba vařáku vás vyjde do 2.000Kč. Výhody a nevýhody posuďte sami.
