V následujícím článku se dozvíte něco o moru včelího plodu a jeho diagnostice. Při nákaze včelím morem přijdete nejen o včely a včelí úly ale i o další včelařské potřeby. V posledních 10 až 15 letech je mor včelího plodu onemocněním, které se v ČR přes všechnu snahu stále vyskytuje. Častým jevem je i opakovaný výskyt této nemoci na stejných místech.Včelaři často nebezpečí onemocnění podceňují, a proto jej tají, či při likvidaci nákazy nespolupracují. Doporučený postup při vypuknutí moru včelího plodu je pálení včelstev a včelařských potřeb. I když chovatel ví, že jde o nezbytný úkon při likvidaci nákazy, včelařům mnohdy nezbytné kroky dělat nechce.
Ze zimního chomáče nebo v období mimo zimu padají z celého úlového prostoru -
především z plodového tělesa - na dno úlu různé „odpadky" související se
životními procesy včelstva. Konkrétně můžeme jmenovat rozmělněná víčka ze zásob
- klasickou zimní měl, krystalky zásob, v období bez letové aktivity mrtvolky
včel, mrtvé kukly, části těl včel, požerky a zbytky po různých škůdcích v úlovém
prostoru, mrtvé ektoparazity včel, nejčastěji nás zajímají roztoči Varroa
destructora včelomorky. Právě mrtví roztoči jsou důležitým ukazatelem
zdravotního stavu včelstva.
Varroáza
Varroáza je včelí nemoc způsobená roztočem Verroa destructor. Samička je 1,2 mm
dlouhá, má oválný tvar a hnědé zbarvení. Verroa destructor má 4 páry nohou s
přísavnými polštářky. Roztoče přenáší včely na svém těle, ale k přenosu může
dojít třeba i s rámkem. Šíří se přeletem na těle včely do cizího úlu. Včely
zalétávají do cizího úlu především z důvodu vybrání zásob slabému včelstvu.
Roztoče ale mohou rozšiřovat i trubci, kteří přelétávají z jednoho úlu do
druhého a včely jim v tom ani nebrání a do úlu je vpouští.
