Před několika dny mě navštívil přítel Ing. Čestmír Brožek, který s sebou přinesl čerstvé březnové číslo časopisu Včelařství. Vložil mezi stránky článek s názvem "Od příčin k jarním důsledkům," napsaný Janem Šmídem. Jaké bylo mé překvapení, když se mi z obálky zjevilo přiostření na dopis, který jsem podepsal jako přijetí již 9. dubna 2019. Tématem bylo už tenkrát úhyn včelstev a jejich péče.
Varroáza je způsobená nebezpečným roztočem známým jako Varroa Destructor, je globální výzvou pro včelaře na všech kontinentech. Tento parazit nejenže devastuje včelstva, ale také přenáší další smrtelné choroby. Je vůbec možné tento roztoč zcela vymýtit z včelstev? Jaké jsou nejefektivnější strategie v boji proti této hrozbě?
Představa včelstev, která by snášela přítomnost roztoče Varroa destructor, tedy byla vůči němu varroatolerantní, nebo dokonce odolná vůči jeho napadení a dalšímu množení, tedy varroarezistentní, je snem mnoha včelařů. Nemuseli by pak provádět monitoring ani léčit či přijímat technologická opatření ke snížení napadení včelstev roztočem. Také by nemuseli mít obavy z reziduí použitých léčiv v medu. Otázkou však zůstává, jakou cenu bychom za splnění tohoto snu museli zaplatit.
Zatímco ve světě i u nás se v první polovině roku rozhořel boj s nákazou nového koronaviru, včelaři ve středních Čechách ve stínu každodenního zpravodajství o postupu onemocnění COVID-19 úspěšně zvládli tažení proti moru včelího plodu. Od února do května proběhla v pořadí již třetí kampaň prevence MVP ve Středočeském kraji pod názvem Hrr na mor 2020.
V následujícím příspěvku bych rád volně navázal na předchozí, týkající se léčení varroázy. V minulém příspěvku jsem konstatoval, že nařízená léčení jsou účinná, pokud jsou prováděna ve správný čas a správně. Řada včelařů hodnotí Státní veterinární správu (SVS) stále jako málo aktivní bez zájmu o včely. Jsou včely pro SVS „obtížný hmyz"? Chtěl bych se s Vámi podělit o to, jak to vidím já, dálkový víkendový včelař, starající se o 30 včelstev umístěných 500 - 625km od svého bydliště.
