Varroáza - roztoč Varroa destructor
Varroáza je jedno z nejvážnějších onemocnění včelstev. Způsobuje ji parazitický roztoč Varroa destructor (dříve V. jacobsoni), známý jako kleštík včelí. Napadá larvy, kukly i dospělé včely, při sání je oslabuje a zároveň může přenášet další infekce.
Oplozené samičky, často viditelné i pouhým okem, zalézají do plodových buněk těsně před zavíčkováním. V buňce kladou vajíčka a probíhá zde celý vývoj kleštíka. Po vylíhnutí dělnice nebo trubce buňku opouští samice i s potomky a cyklus může opakovat až sedmkrát.
Při silném napadení se líhnou oslabené či deformované včely, v těžších případech hynou i kukly. Spolu s dalšími stresovými vlivy varroáza včelstvo postupně vyčerpává, snižuje jeho obranyschopnost a může vést až ke kolapsu.
Skladem
Na objednávku
Vyprodáno
Varroáza včel – roztoč Varroa destructor
Co je varroáza a proč představuje vážnou hrozbu pro včelstva?
Varroáza patří mezi nejzávažnější parazitární onemocnění včel. Napadá jak včelí plod, tak i dospělé jedince a bez včasného zásahu může vést k úplnému kolapsu včelstva. Původcem je roztoč Varroa destructor, jehož původním hostitelem byla včela východní (Apis cerana). Postupným šířením z jihovýchodní Asie se tento parazit rozšířil téměř po celém světě a dnes ohrožuje chovy včel na všech kontinentech s výjimkou Austrálie a Oceánie.
Životní cyklus a šíření roztoče
Roztoč Varroa destructor je poměrně snadno pozorovatelný pouhým okem. Samička proniká do plodové buňky krátce před jejím zavíčkováním, kde klade vajíčka. Z nich se vyvíjejí další vývojová stadia roztoče, která se v buňce dospělé včely spáří. Po vylíhnutí včely opouští buňku nejen původní samička, ale i několik mladých oplodněných samiček, které jsou schopny cyklus dále opakovat – a to až sedmkrát za svůj život. Roztoč upřednostňuje trubčí plod a matečníky obvykle nenapadá.
Parazité se živí hemolymfou larev, kukel i dospělých včel a zároveň mohou přenášet nebezpečné virové nákazy. K jejich šíření dochází zejména zalétáváním včel mezi úly, rojením, loupežemi oslabených včelstev a také přesuny nakažených včelstev mezi stanovišti.
Příznaky napadení a jeho následky
Silně napadený plod dává vznik včelám s viditelnými deformacemi – typicky se jedná o zakrnělá nebo znetvořená křídla, zadečky či končetiny. Tyto včely jsou často odstraněny zdravými dělnicemi z úlu a mimo něj hynou. Při vyšší intenzitě napadení dochází k úhynu kukel ještě před vylíhnutím.
Varroáza v kombinaci s virovými onemocněními, dlouhodobou otravou pesticidy nebo nedostatečnou výživou výrazně oslabuje celé včelstvo. Pokud není situace řešena včas, může dojít až k jeho úplnému zániku.
Monitoring a prevence varroázy
V České republice se každoročně provádí vyšetření zimní měli u každého včelstva. Odebrané vzorky je nutné odevzdat nejpozději do 15. února. Výsledky slouží k vyhodnocení stupně zamoření a k volbě vhodného léčebného postupu. Pokud průměrná hodnota přesáhne tři roztoče na jedno včelstvo, přistupuje se k předjarnímu ošetření registrovanými veterinárními léčivy. Tato léčba by měla být ukončena do 15. dubna s ohledem na průběh počasí a jarní rozvoj včel.
Aktuální seznam schválených přípravků a doporučené postupy léčby jsou k dispozici na webových stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.
Varroáza zůstává jedním z hlavních rizik pro zdraví a vitalitu včelstev. Pravidelným sledováním stavu včel, včasnými zásahy a správnou volbou léčby lze její dopady výrazně omezit a udržet včelstva silná a životaschopná. V případě nejasností je vhodné obrátit se na místní včelařské organizace nebo zkušené chovatele.
Veterinární léčebné přípravky pro včelstva
Součástí zodpovědného včelaření je správný výběr veterinárních léčivých přípravků, které jsou řádně registrované a dostupné bez lékařského předpisu. Tyto prostředky představují důležitý nástroj v boji proti nemocem včel, zejména proti varroáze.
Níže uvádíme přehled vybraných přípravků určených k ošetření včelstev:
-
Apiguard 25 % gel – vhodný zejména pro podletní období. Nepoužívat při teplotách pod 15 °C a během snůšky, aby nedošlo k ovlivnění chuti medu.
-
Formidol 41 g & 81 g – desky s obsahem kyseliny mravenčí, účinné při teplotách nad 20 °C, často využívané pro jarní ošetření.
-
Thymovar 15 g – aplikace při teplotách 15–30 °C po ukončení snůšky; ošetřené plásty nejsou vhodné k jarnímu vytáčení.
-
Formicpro 68,2 g – proužek do úlu (96/023/21-C).
-
Oxuvar 41 mg/ml – koncentrát pro přípravu roztoku k léčebnému ošetření včel (96/014/17/C).
-
VarroMed 75 mg/ml + 660 mg/ml – disperze do úlu (EU/2/16/203).
-
VarroMed 5 mg/ml + 44 mg/ml – disperze do úlu (EU/2/16/203).
Přípravky na bázi kyseliny mravenčí, jako jsou oba Formidoly, jsou vhodné zejména do teplejších klimatických podmínek. Produkty typu Apiguard či Thymovar vyžadují přesné dodržení aplikačních podmínek, aby byla zajištěna maximální účinnost a zároveň minimalizována rizika pro včelstvo i kvalitu medu. Vždy je nezbytné pečlivě prostudovat příbalové informace a zvolit postup odpovídající konkrétní situaci ve vašem chovu. Informovaný a zodpovědný přístup je základem úspěšné ochrany včelstev.
