Jarní rozvoj včelstev dokáže včelaře předběhnout. Stačí několik dnů příznivého počasí, silná snůška a nedostatek prostoru v plodišti a při další prohlídce už nacházíme rojové matečníky. Tvorba oddělku v takové chvíli pomáhá zvládnout rojovou náladu, využít přebytek včel a zároveň připravit prostor pro výměnu matky. Postup je však potřeba přizpůsobit tomu, zda původní matka stále klade, jak daleko pokročil vývoj matečníků a jakou genetiku chceme na včelnici dále rozchovávat.
Jak poznat, že se včelstvo připravuje k rojení
Při prohlídce nestačí sledovat pouze sílu včelstva. Důležitý je stav plodiště, přítomnost matky a především obsah a stáří matečníků. Samotné prázdné matečníkové misky ještě nemusí znamenat rozvinutou rojovou náladu. Jinou situací jsou matečníky s vajíčkem nebo larvou uloženou v mateří kašičce.
- Otevřené rojové matečníky: včelstvo už zahájilo přípravu nových matek. Původní matka může stále klást, přesto není vhodné zásah odkládat.
- Zavíčkované rojové matečníky: jde o pokročilou fázi rojové nálady. Roj může odejít v době kolem zavíčkování prvních matečníků, případně už odešel.
- Omezení kladení a zeštíhlení matky: před rojením se může měnit krmení matky a její zadeček se zmenšuje. Matka je potom pohyblivější a hůře se hledá.
- Omezený prostor pro kladení: zanášení plodiště nektarem a pylem může rojovou náladu podporovat, zejména pokud matka nemá dostatek volných buněk.
Vystavěná mezistěna zaplněná pylem není sama o sobě spolehlivým důkazem přípravy k rojení. Stejně tak otevřené matečníky a přítomnost kladoucí matky nezaručují, že máme na zásah ještě několik dnů. Rozhodující je vždy celkový stav včelstva, nikoli jediný znak.

Oddělek se starou matkou jako protirojové opatření
Pokud je původní matka stále ve včelstvu, můžeme ji využít k založení oddělku. Tento postup patří mezi účinná protirojová opatření: oddělíme matku s částí plodu a včel a v původním včelstvu zajistíme řízenou obnovu matky. Nestačí však pouze přemístit několik rámků. Pozornost vyžaduje také osud matečníků v obou částech rozděleného včelstva.
Jak oddělek sestavit
- Připravte plemenáč nebo menší úl. Prostor musí odpovídat množství včel. Neobsazenou část oddělte přepážkou či komorovačkou.
- Vložte plodové plásty. Pro menší oddělek lze podle podmínek použít například dva plásty s plodem, přednostně s větším podílem vybíhajícího zavíčkovaného plodu, a s obsedajícími včelami.
- Zajistěte zásoby. Přidejte plást s mednými a pylovými zásobami. Jejich množství musí vystačit i při přerušení snůšky nebo ochlazení.
- Vytvořte prostor pro kladení. Vhodná souš umožní matce pokračovat v kladení bez čekání na stavbu díla. Mezistěnu přidávejte s ohledem na sílu oddělku a snůškové podmínky.
- Přemístěte původní matku. Při manipulaci ji chraňte před poraněním a případným odlétnutím. Na plástech určených do oddělku odstraňte rojové matečníky.
- Doplňte mladé včely. Podle potřeby přidejte včely z dalších plástů, ideálně s vybíhajícím plodem. Při odběru z jiného včelstva vždy ověřte, že nepřenášíte také jeho matku.
Zůstane-li oddělek na stejné včelnici, značná část létavek se vrátí do původního úlu. Proto je důležité vytvořit jej s dostatkem mladých včel. Ty musí po odletu létavek bezpečně obsednout plod, udržovat potřebnou teplotu a pečovat o matku. Počet přidaných včel se řídí množstvím plodu a počasím, nikoli pevně daným počtem sklepaných rámků.
Lze zachovat i matku připravenou k odletu?
Ani zeštíhlená matka v pokročilé rojové náladě nemusí být automaticky ztracená pro další chov. V dobře osazeném oddělku s dostatkem zásob může znovu rozvinout kladení. O jejím dalším využití rozhoduje především věk, zdravotní stav a dosavadní vlastnosti včelstva. Pokud se opakovaně projevuje nežádoucí rojivost, je vhodné počítat s její pozdější výměnou.
Co dělat při nálezu zavíčkovaných matečníků
Při opožděné prohlídce nejprve zjistěte, zda původní matka ještě zůstává v úlu. Samotná přítomnost zavíčkovaných matečníků neříká, zda roj už odešel. Posuzujte také množství včel, stav plodu a nález matky; čerstvá vajíčka mohou pocházet ještě z doby před jejím odletem.
Je-li matka přítomná, lze ji odebrat do oddělku a následně upravit matečníky v původním včelstvu. Pokud ji nechcete dále chovat, naplánujte její výměnu. Samotné odebrání nebo usmrcení staré matky však není zárukou zastavení rojení. Při ponechání více matečníků může silné včelstvo vypravit další roj s mladou matkou.
Také pouhé opakované vylamování matečníků bez změny podmínek v úlu bývá nespolehlivé. Účinný zásah musí řešit nejen matečníky, ale i sílu včelstva, prostorové poměry a další vedení obou vzniklých částí.

Tvorba oddělku s matečníkem z ověřeného chovu
Chceme-li současně zlepšovat vlastnosti včelstev, můžeme odebrané plodové plásty využít pro oddělek, který dostane zralý matečník z vybraného chovu. Tím oddělíme samotné množení včelstev od nekontrolovaného rozchovu matek z rojivých včelstev.
- Připravte bezmatečný oddělek. Vložte přiměřené množství plodu, zásob a mladých včel. Ověřte, že mezi nimi není původní matka.
- Odstraňte nežádoucí matečníky. Prohlédněte všechny přenášené plásty. Přehlédnutý matečník může zmařit plánovanou výměnu genetiky.
- Přidejte zralý matečník. Po osiření oddělku jej umístěte do prostoru obsednutého včelami, kde bude dobře zahříván.
- Matečník bezpečně upevněte. Použijte vhodný držák nebo plastovou patku. Případné upevnění musí vést mimo vlastní matečník; ten nesmí být propíchnutý, zmáčknutý ani vystavený otřesům.
- Upravte velikost prostoru. Oddělek zúžte podle jeho síly, zajistěte zásoby a přiměřeně zmenšete česno, aby se lépe bránil loupeži.
Práci usnadňuje jednotné uspořádání plemenáčů. Pokud jsou plásty, krmítko a přepážka pokaždé ve stejném pořadí, je další obsluha rychlejší a bezpečnější. Vkládání plástů například vždy zleva je užitečný provozní návyk, nikoli podmínka úspěšného chovu. Důležité je především nepřitlačit matečník přepážkou nebo sousedním plástem.
Teplo a zásoby rozhodují o výsledku
I během května mohou přijít chladné noci. Slabě osazený oddělek obtížně zahřívá plod a přidaný matečník, proto jej zbytečně neroztahujte na velký počet rámků. Podle konstrukce úlu a počasí lze omezit proudění vzduchu přes zasíťované dno. Vždy však musí zůstat zajištěné potřebné větrání; úl se nesmí neprodyšně uzavřít.
Při nedostatku snůšky oddělek podle potřeby přikrmujte. Krmivo podávejte tak, aby nevyvolávalo loupež. Zvláštní pozornost věnujte oddělkům ponechaným na původním stanovišti, které po návratu létavek do mateřského úlu přijdou o část zásobovací síly.
Jak dále vést původní včelstvo
Po odebrání staré matky musí mít původní včelstvo jasně zajištěnou její náhradu. Podle zvoleného postupu lze ponechat jeden vhodný matečník, nebo odstranit původní matečníky a použít matečník z ověřeného chovu. Pokud zůstává otevřený plod, počítejte také s možností založení dalších nouzových matečníků a tomu přizpůsobte následnou kontrolu.
V některých postupech vedení optimalizovaného plodiště se plodiště po rozdělení vrací do takzvaného startovacího stavu, například na tři plodové plásty doplněné mezistěnou. Nejde však o univerzální návod pro každé včelstvo. Rozsah zúžení musí odpovídat rámkové míře, množství včel, zásobám a uspořádání celé úlové sestavy.
Zásobní či manipulační nástavek a medníky upravte tak, aby včely měly přístup k zásobám a dostatek prostoru ke zpracování přinášeného nektaru. Cílem není včelstvo bez rozmyslu oslabit, ale změnit podmínky podporující rojení a umožnit mu další rozvoj.

Rojivost a genetika: nerozmnožujte pouze to, co je právě po ruce
Využít pěkně vystavěné rojové matečníky je snadné a levné. Pokud však pravidelně množíme včelstva, která se brzy a opakovaně dostávají do rojové nálady, můžeme si na včelnici upevňovat vlastnosti, o které nestojíme. Pro další chov proto vybírejte matky podle dlouhodobých výsledků, nejen podle momentální dostupnosti matečníků.
Rojivost má dědičnou složku, ale ovlivňuje ji také vedení včelstva, prostor v úlu, stáří matky, snůška a počasí. Jedna rojová příhoda proto sama o sobě nestačí k označení včelstva za geneticky nevhodné. Ani rojový původ matky automaticky neznamená špatnou kvalitu. Podstatné je, z jakého včelstva pochází a jaké vlastnosti se u něj opakovaně projevují.
Stejně obezřetně je potřeba přistupovat ke srovnávání kraňky a linií Buckfast. Barva včel ani přítomnost žlutých proužků spolehlivě neurčuje jejich původ či rojivost. Jednotlivé linie mohou navíc vyžadovat odlišné načasování zásahů. Sledujte proto konkrétní matky a jejich potomstvo v podmínkách vlastní včelnice.
Evidence a následné kontroly
Záznam po zásahu ušetří při další návštěvě mnoho nejistoty. Na úl, evidenční kartu nebo do elektronických poznámek si poznamenejte zejména:
- datum vytvoření oddělku a označení původního včelstva,
- rok, původ a označení přemístěné matky,
- původ a předpokládaný termín líhnutí přidaného matečníku,
- způsob zajištění nové matky v původním včelstvu,
- plánovanou kontrolu zásob, matečníků a kladení,
- případný záměr starou matku později vyměnit.
Oddělek s přidaným matečníkem zbytečně nerušte častým rozebíráním. Kontrolu přítomnosti vajíček plánujte podle stáří matečníku a počasí, zpravidla přibližně dva až tři týdny po vylíhnutí matky. Nepříznivé podmínky mohou snubní lety a začátek kladení oddálit. U oddělku se starou matkou sledujte především pokračování kladení, dostatek zásob a schopnost včel obsednout všechen plod.
Závěr: řešte rojovou náladu i budoucnost chovu
Tvorba oddělků je více než způsob, jak zvýšit počet včelstev. Při správném provedení pomáhá zvládat rojovou náladu, využít sílu jarních včelstev a plánovat obnovu matek. Úspěch stojí na včasném rozpoznání situace, dostatku mladých včel, zásobách a promyšlené práci s matečníky. Dlouhodobě se pak vyplácí rozchovávat především včelstva, která vedle výkonu a dobrého zdravotního stavu vykazují také mírnost a nízký sklon k rojení.
Inspirováno videem od Včelařství Sedláček.


























































































































































































